Studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) přinesla alarmující výsledky. Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich má známky úzkosti. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky, u kterých je výskyt depresivních a úzkostných příznaků více než dvojnásobný oproti chlapcům.
Data byla získána v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů. Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, sdělil v úterý mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Většina duševních onemocnění vzniká podle odborníků v dětství a dospívání, která jsou obdobími zvýšeného rizika i důležitou dobou pro systematickou, cílenou a včasnou intervenci. „Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ uvedl ředitel NUDZ Petr Winkler.
Výsledky průzkumu se nyní dozví nejen jeho aktéři, ale vzniknout má i Platforma pro monitoring duševního zdraví. Ta bude sdružovat zástupce projektů sbírajících a analyzujících data o duševním zdraví. Tým NUDZ také připravuje vědecké publikace, aby byla oslovena široká akademická obec v Česku i zahraničí.
Společně s těmi, kterých se duševní zdraví dětí týká, chce ústav uskutečnit také sérii jednání, kde jim představí možnosti reakcí na danou situaci. „Mezi ně patří další monitoring situace nebo podpora prevence duševních onemocnění žáků. V této oblasti ostatně NUDZ realizuje již několik projektů: například vytvořil program Všech pět pohromadě zaměřený na zvýšení duševní gramotnosti žáků, vyvíjí program pro rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi, či spolupracuje na dalších projektech s fondem UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ uvedl koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NUDZ.
Data ze zahraničí podle něj ukazují, že tato opatření se dlouhodobě jeví jako prospěšná a finančně efektivní. Důvodem je mimo jiné fakt, že 50 procent duševních onemocnění se projeví do čtrnácti let věku, sdělil.
Význam podpory duševního zdraví u dětí a mladých lidí si uvědomuje i ministerstvo školství. „Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,“ doplnil státní tajemník na ministerstvu školství Ondřej Andrys.
