-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKAgentura CzechInvest podpoří v druhé výzvě projektu Technologická inkubace 55 startupů za...

Agentura CzechInvest podpoří v druhé výzvě projektu Technologická inkubace 55 startupů za více než 135 milionů korun

Praha 2. listopadu 2023 (PROTEXT) – Do druhé výzvy projektu Technologická inkubace se přihlásilo 196 startupů. Stejně jako v první výzvě se o podporu mohly hlásit inovativní projekty z oblasti kreativních průmyslů, umělé inteligence, mobility či ekologie a cirkulární ekonomiky. Celkem bude podpořeno až 55 startupů částkou přes 135 mil. Kč.

„Projekt Technologická inkubace je pro nás klíčovým krokem k rozvoji inovačního potenciálu Česka. Podporou inovativních projektů s velkým potenciálem v oblasti EcoTech, umělé inteligence, kreativních průmyslů a mobility myslíme nejenom na nadějné podnikatele, ale investujeme do budoucnosti a konkurenceschopnosti naší země. Projekt Technologická inkubace přinese dlouhodobé benefity pro naši ekonomiku a pomůže umístit Česko na mapu inovačních lídrů,“ uvádí Petr Očko, generální ředitel agentury CzechInvest.

V rámci druhé výzvy projektu se do tzv. preinkubace registrovalo celkem 521 startupů, žádost během otevřené výzvy od 18. května do 19. června 2022 nakonec podalo 196 z nich. Hodnotitelská komise doporučila podpořit celkem 55 startupů. Vzhledem k vysoké kvalitě přihlášených projektů bylo v průběhu hodnocení také rozhodnuto o navýšení plánované alokace o 30 milionů korun, a to ze 105 na aktuálních 135 milionů korun.

„Navýšení finanční podpory o 30 milionů korun je výrazem našeho přesvědčení o nezbytnosti podpory inovací pro udržitelný růst ekonomiky a také souvisí s velkým počtem velmi kvalitních projektů. Se startupy nyní budeme intenzivně pracovat, aby svůj produkt dokázaly dotáhnout do konce. Naše budoucnost leží v technologiích, které jsou použitelné napříč jednotlivými odvětvími a každá investovaná koruna do inovativního startupu s takovým potenciálem se nám několikanásobně vrátí,“ říká Tereza Kubicová, náměstkyně agentury CzechInvest pro technologický rozvoj.

Nejvyšší počet startupů navržených k podpoře v rámci druhé výzvy je z oblasti EcoTech (12) a umělé inteligence (20). Následují kreativní průmysly (15) a mobilita (8). Z celkových 55 startupů bude 37 z nich inkubováno ve standardním režimu, u kterého výše podpory dosahuje do 1 600 000 Kč, v režimu inkubace Plus obdrží vyšší podporu 18 startupů. Startupy doporučené k poskytnutí podpory musí ještě projít finální kontrolou formálních náležitostí. Ta na rozdíl od jiných podpůrných programů probíhá až na samotný závěr hodnocení. Pokud některá z firem formální kontrolou neprojde, nebude ji možné podpořit a konečný počet vybraných startupů bude nižší.

Další, v pořadí třetí výzva, bude vypsána do konce roku. Připravovaná výzva bude nově určena také startupům z oblastí biotechnologií, pokročilých materiálů, zdravotnictví nebo bezpečnostních řešení. Všichni zájemci z řad startupů se už nyní mohou hlásit do tzv. Preinkubace, kde jim bude přidělen konzultant, který firmě pomůže připravit žádost a v případě zájmu jí napojí na relevantní vědecké i komerční partnery. Oblast vesmírných technologií je na CzechInvestu stejným způsobem podporována v rámci inkubátoru ESA BIC Czech Republic Evropské vesmírné agentury již 7. rokem.

Projekt Technologická inkubace je realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu v programu The Country for the Future a představuje zásadní investici do budoucnosti českého průmyslu. Během pěti let předpokládá podpořit více než 250 inovativních startupů částkou zhruba 680 milionů korun v sedmi klíčových oblastech.

www.czechinvest.org

 

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama