6.4 C
Czech
Úterý 11. listopadu 2025
ZprávyRusko a Západ soupeří o vliv v Africe jako v nové studené...

Rusko a Západ soupeří o vliv v Africe jako v nové studené válce

Představitelé Ruska, Francie a Spojených států křižují Afriku, aby získali podporu pro své postoje ohledně války na Ukrajině. Podle některých názorů svádějí na tomto kontinentu nejintenzivnější souboj o vliv dob studené války, píše agentura AP.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a francouzský prezident Emmanuel Macron vyrazili na návštěvu několika afrických zemí tento týden. Šéfka Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová minulý týden navštívila Keňu a Somálsko. Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová se příští týden chystá do Ghany a Ugandy.

„Je to jako by se v Africe, kde se soupeřící strany snaží získat vliv, odehrávala nová studená válka,“ prohlásil analytik William Gumede z nadace Democracy Works, která si klade za cíl podporovat kvalitní správu věcí veřejných.

Lavrov se na svých cestách po suchem a hladem sužovaném světadílu snažil vykreslit Západ jako zloducha, přičemž ho vinil z růstu cen potravin. Západní představitelé mezitím obviňují Kreml z cynického využívání potravin jako zbraně a vedení dobyvačné války v imperiálním stylu – což jsou slova zvolená tak, aby posluchače v postkoloniální Africe oslovila.

Rusko se pod vedením prezidenta Vladimira Putina už několik let snaží získat v Africe podporu a oživit přátelství, která začala před půl století, kdy Sovětský svaz podporoval mnohá africká hnutí bojující za ukončení koloniální nadvlády. „Nyní se tato kampaň rozjela na plné obrátky,“ míní Gumede.

Vliv Moskvy v Africe se projevil v březnu během hlasování ve Valném shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco 28 afrických zemí hlasovalo pro rezoluci, významná část států z tohoto kontinentu – konkrétně 25 – se rozhodla zdržet hlasování nebo se ho vůbec nezúčastnila.

Nejvýše postavený ruský diplomat tento týden navštívil Egypt, Kongo, Ugandu a Etiopii, kde slíbil přátelství a obvinil Spojené státy a evropské země z toho, že svou „bezohlednou“ politikou v oblasti životního prostředí zvyšují ceny potravin. Obvinil je rovněž z hromadění potravin během pandemie covidu-19.

„Situace na Ukrajině sice dodatečně negativně ovlivnila trh s potravinami, ale ne kvůli ruské speciální operaci, nýbrž spíše kvůli naprosto neadekvátní reakci Západu, který vyhlásil sankce,“ tvrdil Lavrov v etiopské metropoli Addis Abebě.

V Ugandě ho předtím vřele přijal prezident Yoweri Museveni, který je už roky spojencem Spojených států, ale odmítá Rusko kvůli invazi kritizovat. Museveni dokonce na začátku války naznačil, že Putinovo jednání by mohlo být pochopitelné, jelikož se Ukrajina nachází v ruské sféře vlivu.

Lavrov vyjádřil podporu reformě Rady bezpečnosti OSN, která by africkým zemím poskytla stálé členství a větší vliv. Při vystoupení s vyslancem Moskvy ugandský vůdce vřele hovořil o starých vazbách s Ruskem a kladl otázku, jak by mohl Moskvu zavrhnout, když má dobré vztahy se zeměmi, které se podílely na otroctví.

Tři desetiletí vládnoucí Museveni, jenž je názorovým vůdcem na kontinentu, je pro Rusko jasnou volbou jako někdo, s kým Moskva může posílit vazby, domnívá se ugandský politický analytik Asuman Bisiika. „Uganda je těžištěm východní Afriky,“ dodal.

Sedmasedmdesátiletý Museveni od vypuknutí pandemie covidu-19 na veřejnosti vždy nosí roušku. Při vítání Lavrova před fotografy ji však neměl, zřejmě chtěl Rusovi projevit vřelost. Při dalším veřejném vystoupení o den později ji měl opět nasazenou.

Rusko se africkému veřejnému mínění dvoří také prostřednictvím své státní televize RT, dříve známé jako Russia Today. Ta oznámila otevření nové kanceláře v jihoafrickém Johannesburgu. Televize přitom byla v březnu náhle vyřazena z vysílání největší africké placené televizní platformy – společnosti Multichoice se sídlem v Johannesburgu. Stalo se tak poté, co Evropská unie a Británie uvalily na Rusko sankce. Zda zřízení nové kanceláře umožní RT obnovit vysílání v Africe prostřednictvím Multichoice, která má na kontinentu téměř 22 milionů předplatitelů, však není jasné.

„Pro Rusko je to bitva o to, aby bylo v Africe slyšet. Není to důležité pro skutečné válečné úsilí, ale pro jeho dlouhodobý politický vliv,“ uvedl Anton Harber, profesor žurnalistiky na Witwatersrandské univerzitě v JAR. „Vidí v tom úrodnou půdu pro pěstování svého vlivu a samozřejmě hlasy v OSN jsou důležité,“ dodal.

Francouzský prezident Macron na své cestě po Africe obvinil Kreml, že využívá televizní kanály jako RT k šíření propagandy na podporu války. A obvinil Moskvu z vydírání světa tím, že maří vývoz obilí z Ukrajiny. „Vydírají, protože to oni zablokovali dodávky obilovin na Ukrajině,“ řekl v Beninu šéf Elysejského paláce, jehož cestovní itinerář zahrnoval také návštěvu Kamerunu a Guineje-Bissau.

Francouzský prezident na Afričany apeloval, aby se postavili na stranu, která je proti Rusku. „Říkám vám tady v Africe, na kontinentu, jenž trpěl kvůli koloniálnímu imperialismu: Rusko je jednou z posledních koloniálních, imperiálních mocností. Rozhodne se napadnout sousední zemi, aby hájila své zájmy,“ pronesl. „Taková je realita,“ podotkl.

Šéfka USAID Powerová ve východní Africe přislíbila pomoc v boji proti hladu regionu, který se nachází uprostřed mnohaletého ničivého sucha. Nevyhnula se přitom kritice Ruska. „Blokováním ukrajinského vývozu obilí a omezením obchodu s vlastními ruskými hnojivy Putinovo jednání způsobilo bolest lidem v Keni a v dalších zemích po celém světě,“ uvedla Powerová v Nairobi a dodala: „Lidem v Keni ubližuje, aby prospěl své vlastní situaci.“

Reklama

Doporučujeme

Trump se v Bílém domě setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou

Bez účasti kamer a prohlášení dnes skončila v Bílém domě schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Podle agentury Reuters nicméně poté americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šara je podle agentury vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil. Prezidentská schůzka se podle agentury měla mimo jiné týkat i připojení Sýrie k vojenské koalici bojující proti takzvanému Islámskému státu (IS), kterou vedou Spojené státy.

Libanon propustil na svobodu po deseti letech syna Kaddáfího

Syn bývalého libyjského diktátora Hannibal Kaddáfí se po deseti letech strávených ve vězení v Libanonu dostal na svobodu. Stalo se tak dnes po uhrazení kauce ve výši zhruba 900.000 dolarů (19 milionů korun), řekl agentuře AP jeden z advokátů muže. Podle zdrojů Kaddáfí bude moci opustit Libanon, kde byl vězněn, aniž by s ním začal proces.

Výbuch u Rudé pevnosti v Dillí zabil nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a devatenáct dalších utrpělo zranění po explozi auta nedaleko historické Rudé pevnosti v Dillí. K výbuchu došlo v pondělí večer u jednoho z vchodů do stanice metra Lal Quila, nedaleko turisticky nejnavštěvovanější památky hlavního města.

KOMENTÁŘ: Investujete do S&P 500? Možná nevíte, jak málo chráníte svůj kapitál

Americký index S&P 500, který sdružuje pět set nejhodnotnějších firem, si i v Česku vysloužil pověst dokonalé investice, která v jediném instrumentu kombinuje širokou diverzifikaci s vysokou kvalitou. Jenže při pokračující AI mánii první desítka firem extrémně zkresluje výkonnost celého indexu, což může znamenat problém. Proč?

Exprezident Francie Sarkozy vyjde z vězení. Odseděl si jen tři týdny

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude předčasně propuštěn z vězení, jen tři týdny po nástupu pětiletého trestu za účast na zločinném spiknutí. Po propuštění zůstane pod přísným soudním dohledem a nesmí opustit území Francie.

Bitcoin poskočil na 106 000 dolarů. Investoři věří v konec vládního shutdownu v USA

Bitcoin se poprvé za téměř týden vyšplhal nad hranici 106 000 dolarů. Nejpopulárnější kryptoměna světa se odrazila ode dna, když americký Senát schválil návrh, který otevírá cestu k ukončení čtyřicetidenního vládního shutdownu, nejdelšího v historii země. Ether za posledních 24 hodin posílil o více než sedm procent, nahoru šla i cena dalších kryptoměn.

Supertajfun Fung-wong si na Filipínách vyžádal nejméně čtyři oběti

Tajfun Fung-wong, jeden z nejsilnějších bouřkových systémů, které letos zasáhly Filipíny, se v neděli přehnal přes nejlidnatější ostrov Luzon. Vyvolal záplavy a sesuvy půdy, vyřadil z provozu elektrickou síť v celých provinciích, připravil o život nejméně čtyři lidi a z domovů vyhnal více než 1,4 milionu dalších.

Moskva oznámila dobytí dalších tří vesnic na východě Ukrajiny

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes oznámilo, že ruská vojska dobyla další tři vesnice na východě Ukrajiny - dvě v Záporožské a jednu v Doněcké oblasti. Podle agentury Interfax postupují Rusové také v Myrnohradu nedaleko Pokrovsku. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Americký Senát schválil návrh, který otevírá cestu k ukončení shutdownu

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných 60 hlasů ze 100 díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde ovšem pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, uvedla agentura AP.

Po nedělní srážce dvou vlaků na Slovensku skončilo v nemocnicích 79 lidí

Po nedělní srážce dvou vlaků nedaleko Bratislavy skončilo v nemocnicích 79 osob. Nejtěžší zranění utrpěli tři lidé s poraněními hrudníku a břicha, 60 lidí se zranilo lehce, oznámili dnes záchranáři. Podle ministra zdravotnictví Kamila Šaška jsou všichni pacienti z nehody mimo ohrožení života, v největší bratislavské nemocnici zůstává 13 lidí.

Ředitel BBC a šéfka zpravodajství rezignovali. Vaz jim zlomila zavádějící editace Trumpova projevu

Generální ředitel britské stanice BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turness v neděli rezignovali. Dvojice tak reagovala na obvinění z předpojatosti, mimo jiné kvůli zavádějícímu sestřihu projevu Donalda Trumpa před útokem na Kapitol v lednu 2021.

Brazilský prezident Lula na COP30 volá po ochraně klimatu, zatímco ustupuje těžařům v Amazonii

V brazilském městě Belém právě probíhá klimatický summit OSN. Prezident Lula na něm slibuje globální akci na záchranu klimatu, doma však zároveň čelí tvrdé kritice. Jeho vláda totiž otevírá prostor těžbě, která může Amazonii nenávratně poškodit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama