Válka na UkrajiněBílý dům dává dohromady strategii pro případ jaderného útoku ze strany Ruska

Bílý dům dává dohromady strategii pro případ jaderného útoku ze strany Ruska

Spojené státy se připravují na situaci, kdy by ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině sáhl k použití zbraní hromadného ničení. Informuje o tom Yahoo News ve spolupráci s New York Times.

Bílý dům v tichosti sestavil tým národních bezpečnostních činitelů, aby načrtl scénáře, jak by Spojené státy a jejich spojenci měli reagovat, pokud by ruský prezident Vladimir Putin – frustrovaný nedostatečným pokrokem na Ukrajině nebo odhodlaný varovat západní země před zasahováním do války – uvolnil své zásoby chemických, biologických nebo jaderných zbraní.

Tygří tým, jak se skupina nazývá, podle několika představitelů zapojených do procesu rovněž zkoumá reakce, pokud Putin sáhne na území NATO a zaútočí na konvoje přivážející zbraně a pomoc na Ukrajinu. Týmse schází třikrát týdně na utajovaných zasedáních. Zabývá také reakcemi, pokud by se Rusko snažilo rozšířit válku na sousední země. A to včetně Moldavska a Gruzie, a tím, jak připravit evropské země na příliv uprchlíků v rozsahu, který nebyl za poslední desetiletí zaznamenán.

Očekává se, že tyto nepředvídatelné události budou ústředním bodem čtvrtečního mimořádného zasedání v Bruselu. Prezident USA Joe Biden se tu setká s vedoucími představiteli 29 dalších zemí NATO. Sejdou se za zavřenými dveřmi, se zakázanými mobilními telefony a asistenty poprvé od Putinova vpádu na Ukrajinu. NATO ústy svého šéfa Jense Stoltenberga stále odmítá se do konfliktu otevřeně zapojit.

Ještě před měsícem se takové scénáře zdály být spíše teoretické. Dnes však od Bílého domu až po bruselské sídlo NATO zaznívá poznání, že Rusko se může obrátit k nejsilnějším zbraním ve svém arzenálu. Chce se tak zachránit z vojenské patové situace.

Když Biden ve středu odlétal do Evropy, on i Stoltenberg varovali před rostoucím počtem důkazů, že Rusko se skutečně připravuje na Ukrajině použít chemické zbraně.

Biden do války nechce

To jsou otázky, kterým Evropa nečelila od dob hluboké studené války, kdy NATO mělo mnohem méně členů a západní Evropa se obávala sovětského útoku směřujícího do Německa. Jen málokterý z vedoucích představitelů, kteří se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, se však těmito scénáři musel někdy zabývat – a mnozí z nich nikdy nemuseli přemýšlet o jaderném odstrašení nebo o účincích odpálení bojových jaderných zbraní, které jsou navrženy tak, aby byly méně silné než ty, které zničily Hirošimu. Obávají se, že Rusko tyto zbraně s větší pravděpodobností použije právě proto, že stírají rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi.

Jednou z hlavních otázek, kterou se Tygří tým zabývá, je hranice, která by mohla přimět alianci k použití vojenské síly na Ukrajině. Biden dal jasně najevo, že se k tomu staví nesmírně odmítavě, protože se obává, že přímá konfrontace s Ruskem by mohla konflikt vystupňovat mimo kontrolu. „To je třetí světová válka,“ poznamenal nedávno.

S těmito otázkami se Evropa nepotýkala od dob studené války, kdy NATO mělo mnohem méně členů a západní Evropa se obávala sovětského útoku směřujícího do Německa. Jen málokterý z vedoucích představitelů, kteří se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, se však těmito scénáři musel někdy zabývat. Mnozí z nich nikdy nemuseli přemýšlet o jaderném odstrašení nebo o účincích odpálení bojových jaderných zbraní. Ty jsou navrženy tak, aby byly méně silné než ty, které zničily Hirošimu. Obávají se, že Rusko tyto zbraně s větší pravděpodobností použije právě proto, že stírají rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi.

Washington v pohotovosti

Úředníci se domnívají, že šance, že se Putin uchýlí k odpálení jaderné zbraně, je malá. Ale neustálé ruské připomínky, že Rusko má svůj arzenál připravený a mohlo by ho použít v reakci na cokoli, co vnímá jako „existenční hrozbu“, uvedly Washington do stavu vysoké pohotovosti.

https://twitter.com/WarReportUk/status/1506882396523802624

Jeden z amerických představitelů uvedl, že Biden je i nadále neústupný v otázce udržení amerických sil mimo Ukrajinu. Podle některých úředníků může však názor změnit. A to tváří v tvář hrozbě jaderného útoku ze strany Ruska.

Vysoce postavený představitel administrativy uvedl, že jakékoli použití „malé“ taktické jaderné bomby Ruskem – dokonce i uvnitř Ukrajiny a nezaměřené na člena NATO – by znamenalo, že se USA a NATO do války vloží. Na nátlak však tento úředník odmítl uvést, o jakých reakcích se diskutuje.

Útok na členskou zemi by znamenal článek 5

Úředník uvedl, že americké zpravodajské služby a zpravodajské služby NATO nezaznamenaly žádnou aktivitu ruských vojenských představitelů, která by naznačovala přípravy na použití jaderné zbraně. Uvedl však, že během interních diskusí představitelé administrativy nabádali k opatrnosti, protože v sázce bylo více než jen Ukrajina.

Pokud by Putin úmyslně udeřil na některou ze zemí NATO, nejenže by proti Rusku použil sílu vojenské aliance. Pravděpodobně by se také ocitl tváří v tvář jednotkám NATO uvnitř Ukrajiny, řekl Artis Pabriks, lotyšský ministr obrany, novinářům.

Dostane článek 5,“ řekl Pabriks v narážce na závazek NATO, že útok na jednoho člena aliance je útokem na všechny.

Doporučujeme

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Hantavirus na výletní lodi: WHO potvrdila osmý případ, pacient je ve Švýcarsku

Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila osmý případ hantaviru spojený s výletní lodí MV Hondius, která kotví u Kapverd. Tři lidé s nákazou zemřeli, jeden pacient je v kritickém stavu a tři mají mírné příznaky.

Gibraltar vypouští splašky přímo do Středozemního moře

Gibraltar stále nemá čistírnu odpadních vod. Splašky od téměř 40 tisíc obyvatel, firem a institucí proto míří bez čištění přímo do Středozemního moře. Britské zámořské území tak dlouhodobě čelí problému, který by v Evropě působil jako relikt minulého století.

KOMENTÁŘ: Trpaslík chce koupit giganta. Firma GameStop píše další neuvěřitelný příběh

Společnost GameStop, která se soustředí na prodej videoher, se během covidu neuvěřitelným způsobem zapsala do dějin investování. Teď se znovu pokouší o husarský kousek – chce koupit firmu eBay, která je přitom mnohem hodnotnější, a konkurovat tak Amazonu.

Trump: USA dočasně přestanou chránit lodě v Hormuzském průlivu

Spojené státy nakrátko přerušují operaci, při níž v Hormuzském průlivu doprovázely a chránily lodě ohrožované íránskou blokádou. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož jsou důvodem aktuální velmi pokročilá jednání s Íránem a snaha dosáhnout dohody. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, dodal Trump. Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.

Cole Allen podezřelý z pokusu o atentát na Trumpa čelí dalšímu obvinění

Muž z Kalifornie Cole Tomas Allen, který se podle vyšetřovatelů pokusil zavraždit prezidenta Donalda Trump během slavnostní večeře ve Washingtonu, čelí novému obvinění. Prokuratura jej nově viní z napadení amerického úředníka smrtící zbraní.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně čtyři lidé byli zabiti a dalších 19 utrpělo zranění při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informovali dnes záchranáři. V Sumské oblasti na severovýchodě země ruský dron zaútočil na civilní automobil: pasažérku zabil, řidič vyvázl se zraněním, uvedl náčelník oblastní správy Oleh Hryhorov.

V Hormuzském průlivu byla napadena kontejnerová loď

Kontejnerová loď francouzské rejdařské společnosti CMA CGM se stala terčem útoku při průjezdu Hormuzským průlivem. Incident se odehrál v úterý a podle firmy si vyžádal zranění členů posádky i škody na plavidle.

Německá policie podnikla razie proti mladým pravicovým extremistům

Německá policie dnes brzy ráno podnikla razie proti pravicovým extremistům ve 12 ze 16 spolkových zemí. Podle generálního státního zastupitelství je v případu 36 obviněných, kteří čelí podezření ze založení či členství v organizované zločinecké skupině. Akce je zaměřená proti členům neonacistických mládežnických skupin Jung und Stark (Mladí a silní) a Deutsche Jugend Voran (Německá mládež vpřed).

Premiér Carney jmenoval Arbour kanadskou generální guvernérkou

Kanadský premiér Mark Carney jmenoval novou generální guvernérkou Kanady bývalou komisařku OSN pro lidská práva a soudkyni nejvyššího soudu Louise Arbourovou. Její nominace má podle premiéra reflektovat důležitost globálních institucí. Napsal o tom zpravodajský server The Guardian.

Ropa zlevnila, Trump mluví o pokroku s Íránem

Ceny ropy ve středu v Asii mírně klesly poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody s Íránem. Spojené státy zároveň dočasně pozastavily operaci Project Freedom, která měla pomáhat lodím proplouvat strategickým Hormuzským průlivem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama