Volby prezidenta USA jsou nepřímé, tzn. že prezident není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů, které tvoří volitelé (zástupci) jednotlivých států Unie. Tento sbor volitelů je volen občany většinovým systémem (vítěz bere všechny volitele konkrétního státu), s výjimkou dvou států, Nebrasky a Maine. Vítěz v tomto státě získá dva volitele, vítěz ve volebním obvodě do Sněmovny reprezentantů (2 obvody v Maine, 3 obvody v Nebrasce) pak jednoho volitele. Obvykle však v obou státech získá všechny volitele jeden kandidát.
Prezidentská volba je nejsledovanějším a také nejdůležitějším volebním kláním ve Spojených státech. V literatuře či v tisku je někdy uvedeno, že je prezident volen přímo, což ovšem nesouhlasí. Vlastní mechanismus voleb je složitější, počínaje samotným výběrem kandidátů v primárních volbách a konče volbou prezidenta sborem volitelů, nikoli přímo občany.
Sbor volitelů
Prezident je volen sborem volitelů nominovaných jednotlivými státy Unie podle výsledku prezidentských voleb převážně na principu vítěz bere vše (tj. vyhraje-li v dotyčném státě, získá všechny jeho volitele). Volitelé daného státu jsou určeni součtem počtu zastupitelů dolní a horní komory Kongresu. Prezidentem se může stát jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy 270. 538 volitelů = 435 volitelů (jako je členů Sněmovny reprezentantů) + 3 volitelé za District of Columbia + 100 volitelů (jako je členů Senátu, 2 za každý stát).
Volitelé za District of Columbia jsou garantováni XXIII. dodatkem Ústavy. Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí. Proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává konstantní (k aktualizaci dochází po 10 letech). Jedním z důsledků tohoto systému je fakt, že vyhrát může i kandidát s menším počtem hlasů voličů, jsou-li tito výhodně rozmístěni ve volebních obvodech – v tomto případě státech Unie.
V dějinách tak Spojené státy poznaly více než 10 prezidentů, kteří obdrželi méně než polovinu hlasů od voličů a 5 prezidentů, jejichž protikandidát získal více hlasů voličů. Naposledy k tomu došlo v prezidentských volbách roku 2016, kdy Hillary Clintonová předstihla Donalda Trumpa o 2 868 691 hlasů voličů, ale prohrála v poměru volitelů 232:306 (resp. 227:304, od Clintonové odpadlo pět volitelů a od Trumpa dva).
Volební den
Volebním dnem je vždy první úterý po prvním pondělí v listopadu prezidentského volebního roku. Následně volitelé v první pondělí po druhé středě v prosinci vyhodnotí ve svých státech výsledky a svoje hlasy pošlou do Washingtonu, D.C. Tam se uskuteční 6. ledna společná schůze obou komor Kongresu a předseda Senátu (tj. viceprezident USA) přečte nahlas hlasy jednotlivých volitelů.
Po sečtení je znám budoucí prezident USA. Pokud by žádný kandidát nezískal na potřebný počet hlasů, je prezident zvolen na schůzi Sněmovny reprezentantů, kdy každý stát má právo udělit 1 hlas jednomu ze tří kandidátů s nejvyšším počtem hlasů volitelů a vítězem se stává kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu všech hlasů (tj. alespoň 26).
Viceprezident
Viceprezidenta USA v případě, že není zvolen hlasy volitelů, volí senátoři ze dvou kandidátů s nejvyšším počtem hlasů volitelů (kandidát tedy musí získat alespoň 51 hlasů). V případě, že prezident není zvolen do poledne 20. ledna, kdy je plánována inaugurace, ujme se pozice prezidenta do jeho zvolení viceprezident. Pokud není zvolen ani viceprezident, zastoupí jeho roli dočasně předseda sněmovny reprezentantů. K nezvolení prezidenta hlasy volitelů došlo v letech 1800 a 1824. V roce 1836 nedošlo ke zvolení viceprezidenta.
