Jihozápad Spojených států a některé oblasti Mexika po dvě desetiletí sužuje nejhorší sucho za posledních 1200 let, zjistili vědci na základě studie letokruhů stromů. Ze 40 % se na tomto „megasuchu“ podílí lidstvo. Napsal o tom web ScienceAlert.
„Sucho z počátku tohoto století by se bez antropogenní změny klimatu na trajektorii megasucha nedostalo,” cituje server ScienceAlert hlavního autora studie a docenta Kalifornské univerzity v Los Angeles Parka Williamse.
Megasucho podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change postihuje oblasti západně od Skalistých hor od jižní Montany po severní Mexiko, přičemž v Kalifornii vyvolává velké požáry. Situace je špatná také v Nevadě a Arizoně, kde v okolí Hooverovy přehrady vysychají jezera.
Největší suchá období v těchto oblastech převládala v letech 800 až 1600 a trvala nejméně 19 let. Aktuální sucha budou podle vědců na 94 procent panovat až do roku 2022. Existuje šance tři ku čtyřem, že přetrvají do konce desetiletí.
Williams se k těmto výsledkům dobral analýzou letokruhů stromů a dřeva užitého ve stavbách starých více než 1200 let a simulací založených na záznamech o vlhkosti půdy.
Díky tomu, že lidé po celá tisíciletí staví dřevěná obydlí a stromy žijí celá staletí, nám letokruhy mohou prozradit něco o změnách klimatu v minulosti.
Globální nedostatek vody
Williams stojí i za dřívější studii publikovanou v prestižním časopise Science. Podle těchto výsledků bylo sucho v letech 2000 až 2018 druhé nejhorší od roku 800. Překonalo jej pouze sucho na konci 15. století.
Podle údajů z let 2019 až 2021 podpořených současnými klimatickými modely svět trýzní sucho horší než kterékoliv ve středověku. Podle Williamse by k těmto rekordům nedošlo nebýt lidského zásahu.
Sucho souvisí s chronickým nedostatkem vody, který nepostihuje pouze Ameriku, ale celý svět. Srážky v letních měsících a sníh v měsících zimních přitom nejsou dostačující.
Podle Mezinárodního panelu o změně klimatu (IPCC) zažije chronický nedostatek vody v případě oteplení klimatu o 2 stupně Celsia 800 milionů až tři miliardy lidí po celém světě. V případě oteplení o 4 stupně Celsia může chronický nedostatek vody postihnout až 4 miliardy lidí.
Hooverova přehrada. Foto: Unsplash
Klima se v průměru oteplilo o 1,1 stupně Celsia. Klimatologové předpokládají překročení hranice stanovené Pařížskou dohodou 1,5 stupně Celsia do dvou desítek let.
Nedostatek vody přitom není jedinou hrozbou globálního oteplování. Mezi další rizikové jevy patří smrtící vlny veder, extrémní záplavy a superbouře pohybující se směrem od oceánů nad kontinenty.
