Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
EkonomikaMexická národní banka chce do roku 2024 začít vydávat vlastní digitální měnu

Mexická národní banka chce do roku 2024 začít vydávat vlastní digitální měnu

Mexická vláda oznámila ve středu na svém Twitteru, že by měla tamní centrální banka do roku 2024 začít vydávat vlastní digitální měnu. Zprávu však nepotvrdil samotný úřad známý lokálně pod názvem Banxico. Podle příspěvku by mělo přijetí nových technologií v zemi zlepšit finanční inkluzi. Uvedl to server Al Jazeera.

Od roku 2024 by měla mít centrální banka Mexika vlastní digitální měnu. Ve středu to na svém oficiálním twitterovém účtu oznámila mexická vláda. Zprávu však nepotvrdila samotná banka, známá lokálně také jako Banxico.

V příspěvku vláda popsala, že „jsou podle ní nové technologie a nejnovější platební infrastruktura velice důležité jako další možnosti pro budoucí finanční inkluzi země“. Uvedl to server Al Jazeera.

Mexická centrální banka je však dle tamních zákonů na vládě nezávislá. Anonymní zdroj z vysokého postu v Banxico pak ve čtvrtek serveru Reuters popsal, že vládní oznámení se musí brát jako zatím neoficiální.

Zástupce guvernéra v Banxico Jonathan Heath ale na druhou stranu nedávno na konferenci organizované S&P uvedl, že by chtěl „národní digitální měnu zavést nejpozději do roku 2024.“

„Papírové peníze budeme mít jako převažující formu platby ještě hodně dlouho. Nechceme proto ale přijít ani o nové technologické výhody,“ dodal pak ještě podle serveru Coindesk.

Ve zprávě ze 17. prosince pak Banxico uvedlo, že „pracuje na výzkumu a rozvoji platformy zacílené na implementaci digitální měny.“ Úřad však neuvedl žádné bližší informace ohledně plánované časové osy.

Centrální banky po celém světě se začínají více zajímat o digitální národní měny zejména proto, že se obávají dopadu kryptoměn na vládní kontrolu monetární politiky. Jelikož jsou kryptoměny decentralizované, oslabují tím totiž vliv vlád.

Kryptoměny čelí kritice vlád kvůli jejich možnému zneužívání zločineckými organizacemi

Na rozvoji národních digitálních měn začalo kromě Mexika pracovat v Latinské Americe například také Peru nebo Brazílie.

„Úřady na mezinárodní úrovni na základě zájmu, které začaly virtuální měny vzbuzovat, rozpoznaly potřebu rozšířit zákonná platidla o digitální měny vydávané centrálními bankami,“ uvedla guvernérka Banxico Victoria Rodriguez Ceja na začátku prosince.

V červnu se pak proti neregulovaným kryptoměnám nepocházejících z centrální banky ohradil mexický ministr financí Arturo Herrera.

Podle něj se nedají považovat ani za zákonnou měnu, ani za měnu platnou v tamním současném právním a finančním systému.

Kvůli tomu, že jsou kryptoměny decentralizované, je totiž mohou využívat i kriminální organizace nebo kartely snažící se za digitálními měnami schovat špinavé peníze.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama