Při svém pravidelném čtvrtletním reportu snížil Mezinárodní měnový fond odhad budoucího růstu světové ekonomiky. V úterý uvedl, že by proto centrální banky měly pečlivě sledovat vývoj inflace. Za zpomalení zotavování ekonomik může podle něj narůstající vliv varianty covid-19 zvaného delta. Ta dle fondu navíc prohloubí rozdíly mezi rozvojovými a rozvinutými státy. Uvedl to server BBC.
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) se dosavadní prudký růst světových ekonomik pozastavil. Na vině je nadále se šířící varianta koronaviru zvaná delta. Ve svém pravidelném čtvrtletním reportu rovněž fond oznámil, že světová inflace nadále poroste. V úterý o tom informoval server BBC. Centrální banky by proto měly být podle MMF obezřetné, aby mohly případně včas zakročit. Například americká federální banka plánuje s inflací bojovat především pomocí vyšších úrokových sazeb.
Podle hlavní ekonomky MMF Gity Gopinath je inflace jedním z největších problémů zotavujících se ekonomik. Je dle ní způsobená nedostatkem zboží, a tedy i rostoucími spotřebními cenami. „Ceny potravin vzrostly nejvíce především v nízkopříjmových zemích, kde je nedostatek jídla akutním problémem. Tím ještě přitížily už tak chudým domácnostem a zvýšily riziko sociálních nepokojů,“ uvedla podle serveru Al Jazeera.
Hlavní ekonomka MMF tedy poukázala také na zvyšující se rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Podle nejnovějšího reportu se tak mají rozvinuté ekonomiky vrátit do před-pandemického rozvoje příští rok, přičemž roku 2024 by ho mohly přesáhnout o jedno procento. Ve stejné době by však měly být rozvojové ekonomiky 5,5 procent pod odhadem učiněným ještě před začátkem pandemie.
Na vině je podle ekonomky Gity Gopinath hlavně rozdíl mezi distribucí vakcín proti koronaviru. „Zatímco v rozvinutých ekonomikách je naočkovaných přes 60 procent populace, přičemž se začínají nabízet i třetí dávky, v nízkopříjmových státech je přibližně 96 procent bez první dávky očkování,“ vysvětlila podle serveru BBC.
Podle MMF má světová inflace oslabit v polovině příštího roku
Ve svém čtvrtletním reportu snížil MMF odhad globálního růstu pro letošní rok o 0,1 procento na 5,9 procent. Odhad pro příští rok však nezměnil, ten proto i nadále činí 4,9 procent.
Největší světová ekonomika, tedy ta Spojených států amerických, má pak dle odhadů letos vzrůst o 6 procent místo 7. Například japonská ekonomika pak dosáhne růstu 2,4 procent, i když původní dohady činily 3,1 procent.
Podle hlavní šéfky MMF Gity Gopinath by měla světová inflace oslabit v polovině příštího roku. Například ve Velké Británii ale stabilizace ekonomiky přijde podle současných odhadů později, a to roku 2023.
