Tyčící se ledovce, neporušená tundra a bezkonkurenční pohledy na polární záři. Grónsko má všechny předpoklady pro to, aby se stalo oblíbenou destinací turistů. Zvolilo ale pomalý přístup a učí se od Islandu.
Takový byl Island před 10 lety. Nedotčený a mezi turisty málo známý. Pak uvedl na trh cestovního ruchu svou syrovou krásu. Počty turistů v letech 2010 až 2018 vzrostly ze 460 000 na více než 2 miliony, čímž se destinace proměnila v učebnicový příklad toho, čemu říkáme „overturismus“ – přelidnění turisty.
Grónsko, křehké dánské území s jedním ze dvou trvalých ledových štítů na světě, chce turisty, ale netouží se stát Islandem 2.0. Jeho cílem jsou udržitelné výsledky. Upřednostňuje místní pracovní sílu a chrání své ekosystémy.
Grónsko se pomalu ale jistě dostává na mapu turistických destinací. Foto: Pixabay
Nové atrakce věnované kultuře a klimatu
První lekce v boji proti nadměrnému turismu: přesuňte cestovatele mimo hlavní pamětihodnosti. To jsou rady, které jsme již dříve slyšeli od představitelů Islandu v oblasti cestovního ruchu. Grónsko to řeší řadou strategicky rozptýlených atrakcí, které se nacházejí mimo nejzajímavější památky.
Každý region bude mít své vlastní návštěvnické centrum a specifické regionální téma. To bude podporovat variabilitu kulturních, geologických, kulinářských a historických prvků.
V Ilulissatu, pobřežním městě s barevnými domy lemovaném ledovci velikosti mrakodrapů, je vše o ledu. Město přístupné sezónním letem, trajektem, nebo plavbou brzy otevře Ilulissat Icefjord Center, nové elegantní návštěvnické centrum s výhledem na Ilulissat Icefjord. To je jedno z mála míst, kde se grónská ledová čepice setkává s mořem. Bude spojovat výhledy na ledovce se vzdělávacími exponáty, jež zdůrazní kulturní spojení Grónska s ledem. Zároveň bude ilustrovat ostrou realitu změny klimatu.
Tematická návštěvnická centra po celém území budou následovat. V plánu je dále arktické kulturní centrum Qaqortoq, rezervace sobů a kulturní centrum s noclehem, které se má otevřít na podzim roku 2022.
Vznikají nové hotely, zatímco více než 100 stávajících turistických ubytovacích zařízení je připraveno přivítat cestovatele. Od pobytů na farmách a ubytoven až po čtyřhvězdičkový hotel Ilulissat Arctic. Ten nabízí dechberoucí výhled na oceán a samostatná iglú s výhledem na nedaleký ledový fjord.
Výhledy na krajinu v Grónsku. Foto: Pixabay
Zlepšení místní dopravy
Grónský ostrov o rozloze 836 300 čtverečních mil, o něco větší než Mexiko, má 56 000 obyvatel. Je zde ovšem pouze 160 km silnic a žádné železnice. Led pokrývá většinu vnitrozemského Grónska, jeho města a osady tvoří na mapě tečky podél pobřeží. Místní obyvatelé spoléhají na to, že se trajekt Sarfaq Ittuk bude pohybovat nahoru a dolů podél západního pobřeží plného ledovců. Tato vícedenní plavba trajektem vítá turisty, ale většina cestovatelů dává přednost snadné návštěvě Grónska prostřednictvím organizovaných výletních lodí.
Jak cestovní ruch roste, v plánu je zprovoznění dalších expedičních plaveb.
Přilákat cestovatele, kteří přijedou sami, je dalším cílem grónského turismu. Zde vstupují do hry nové investice do letectví.
Stávající možnosti letecké dopravy na území jsou omezené, a to zámořskými linkami z Kodaně a Reykjavíku. Dominantní trasou je let Kodaň – Kangerlussuaq. Mezi Reykjavikem a Nuukem nebo Ilulissatem existují možnosti přerušovaných a sezónních letů i po Grónsku samotném, ale malé přistávací dráhy a nízký počet cestujících ztěžují cestování mezi ostrovy.
Nová mezinárodní letiště v Nuuku, Ilulissatu a Qaqortoqu by to měla změnit. Stavba letiště byla zpožděna kvůli pandemii covid-19, ale někteří letečtí experti předpokládají, že mezinárodní letiště Nuuk a Ilulissat by mohla být otevřena již v roce 2023.
Příjmy do místních kapes
Dalším pilířem plánu Grónska v oblasti cestovního ruchu je upřednostňování místních podniků. V Grónsku, kde je populace téměř 90 procent Inuitů a tisíciletí stará průmyslová odvětví se mění s klimatem, je tento přístup na prvním místě.
Tradiční možnosti obživy zanikají se změnou klimatu. Foto: Pixabay
Tradiční živobytí mizí. Grónsko není zemí s širokými možnostmi průmyslu, který by místním obyvatelům umožnil přejít od tradičního způsobu obživy k novým odvětvím. Je tu buď turismus, nebo těžba. Místní si velmi dobře uvědomují, že cestovní ruch bude mít na jejich zemi a kulturu méně negativní dopad než těžba.
Turistika navíc poskytuje způsob, jak udržet téměř 4500 let starou inuitskou kulturu Grónska naživu.
Cestovní ruch, pokud je rozvíjen správně a udržitelně, může být opravdu silným nástrojem pro ekonomiku a komunity. Existuje mnoho příležitostí, které nemusí nutně zahrnovat využívání zdrojů. Grónsko to pochopilo a snaží se v oblasti cestovního ruchu rozvíjet udržitelným způsobem.
