J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude, informovala televize CNN.
Vance v rozhovoru neuvedl žádný časový harmonogram. Naznačil však, že s rozhodnutím nepospíchá. „Ještě jsem se nerozhodl. Vymyslíme to někdy příští rok,“ uvedl Vance. Když na něj dál moderátorka Laura Ingraham naléhala, dodal: „Až se rozhodnu, budu za svým rozhodnutím stát naplno.“
Viceprezident přitom vážně zvažoval, že se v roce 2028 o prezidentský úřad po katastrofální porážce republikánů v midterms ucházet nebude, prozradili pod podmínkou anonymity lidé z jeho blízkého okolí.
VP JD Vance reportedly won’t decide on 2028 presidential run until after new year and may wait until late spring to announce https://t.co/OetbvxckT2
— Türkiye Today (@turkiyetodaycom) November 16, 2026
Ačkoli se Vance podle různých zdrojů dosud nerozhodl, rozhovory se zhruba tuctem jeho spojenců a poradců odhalily, že se potýká s vlastními politickými ambicemi.
„Nepřekvapilo by mě žádné jeho rozhodnutí,“ uvedl jeden ze zdrojů. „Je mu teprve 42 let. Je dost mladý na to, aby se mohl k prezidentské kandidatuře vrátit, pokud by mu současné politické klima úspěch znemožnilo. Možná ještě nenastal jeho čas.“
Někteří Vanceovi spojenci očekávají jeho kandidaturu v roce 2028. Podle nich však může s konečným rozhodnutím počkat několik měsíců.
Vysoce konkurenční souboj
Spekulace o Vanceových politických ambicích se objevily hned poté, co si ho prezident Donald Trump v roce 2024 vybral za svého kandidáta na viceprezidenta.
Tato volba postavila Vance, který vstoupil do Bílého domu jako jeden z nejmladších viceprezidentů v historii USA, do role nejpravděpodobnějšího dědice hnutí MAGA (Make America Great Again).
Vance patří k představitelům nacionalistického a populistického proudu americké pravice. Vychází z Trumpovy doktríny America First (Amerika na prvním místě). Zastává výrazně protekcionistickou hospodářskou politiku a v zahraniční politice prosazuje zdrženlivost vůči vojenským intervencím USA. Prosazuje například větší zodpovědnost ze strany evropských států za vlastní obranu.
Vance byl odpůrcem války s Íránem a obával se jejích politických dopadů. Po výsledcích voleb do Kongresu přičetl porážku své strany hlavně konfliktu s islámskou republikou, což bylo široce vnímáno jako snaha distancovat se od Trumpa a jeho politiky před prezidentskými volbami za dva roky.
Vance v rozhovoru s Fox News řekl, že válka si vyžádala vysokou politickou cenu, jeho vztah s Trumpem ale nepoškodila. Také uvedl, že Trump nedovolí, aby se stala „věčným konfliktem“.
Válka s Íránem výrazně poškodila republikány. Ovlivnila midterms a podle expertů může ovlivnit i prezidentské volby. „Otázkou není, jestli to J. D. dokáže. Pokud bude stále trvat válka s Íránem, dokáže to vůbec nějaký republikán?“ uvedl jeden z Vanceových spojenců. „Pokud válka s Íránem neskončí, žádný republikán nemá v roce 2028 šanci.“
Pokud by se Vance rozhodl kandidovat, podle všeobecného očekávání by se zapojil do republikánských primárek. Očekává se však i silná konkurence. O kandidaturu má zájem celá řada významných republikánů. Patří mezi ně ministr zahraničí Marco Rubio, senátor Ted Cruz z Texasu, odcházející guvernér Floridy a prezidentský kandidát z roku 2024 Ron DeSantis a bývalý guvernér New Jersey Chris Christie.
Trump počínání Vance a Rubia několikrát vychvaloval. Zároveň však opakovaně odmítl upřesnit, zda v roce 2028 některého z kandidátů podpoří.


