Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.
Teploty přesahující 43 stupňů Celsia, všudypřítomný písek a nedostatek vody. Takové podmínky zažívá přibližně patnáct ukrajinských specialistů, kteří podle zjištění CNN působí na severu Mali. Jejich úkolem není přímý boj, ale výcvik místních povstalců a podpora operací proti ruským jednotkám.
Ukrajinci spolupracují s Frontou za osvobození Azawadu, tvořenou převážně tuarežskými separatisty. Operátor dronu, s nímž CNN hovořila, popsal, že pohyb povstaleckých bezpilotních letounů sleduje prostřednictvím internetu a jejich posádkám předává pokyny vysílačkou.
Russia is running short of troops to fight Ukraine and is increasingly turning to Africa to fill the void https://t.co/lpY41cdeXv
— Bloomberg (@business) October 27, 2026
Pro ukrajinské vojáky představuje africké bojiště také příležitost vyzkoušet vlastní technologie v odlišných podmínkách. Zatímco na Ukrajině čelí nepřetržitým útokům a intenzivním bojům, v Mali převažují přepady, kontrola zásobovacích tras a operace menších skupin.
Písek a vysoké teploty navíc výrazně zatěžují elektroniku, baterie i chladicí systémy dronů. Ukrajinci proto musejí své vybavení přizpůsobovat místnímu prostředí.
Podle zdroje CNN z ukrajinské vojenské rozvědky je hlavním cílem zahraničních operací oslabovat Rusko a zpochybňovat jeho pověst spolehlivého bezpečnostního partnera.
Moskva rozšiřuje vojenskou přítomnost v Africe
Rusko v posledních letech využívá bezpečnostní nestability afrického Sahelu k posilování svého postavení. Po odchodu francouzských a dalších západních jednotek nabídlo některým místním vládám vojenskou podporu výměnou za finanční prostředky a přístup k nerostným surovinám.
Významnou roli původně sehrávala žoldnéřská Wagnerova skupina. Po smrti jejího zakladatele Jevgenije Prigožina v roce 2023 však Moskva postupně převedla její aktivity pod státem kontrolovaný Africa Corps.
Ruské jednotky dnes působí mimo jiné v Mali, Nigeru, Burkině Faso, Libyi a Středoafrické republice. Jejich přítomnost pomáhá udržovat některé vojenské režimy u moci, přestože bezpečnostní situace v regionu zůstává mimořádně nestabilní.
Podle analytika Héniho Nsaibii z organizace ACLED sehrál Africa Corps zásadní roli při zabránění možnému kolapsu malijského režimu. Současně však upozornil, že Rusko samo potřebuje tamní vojenskou vládu, aby si v zemi udrželo své postavení.
Tato vzájemná závislost se výrazně projevila během letošních bojů o strategické město Kidal. Tuarežští separatisté společně s ozbrojenci napojenými na Al-Káidu přinutili ruské jednotky k ústupu.
Ukrajinský operátor CNN potvrdil, že jeho krajané povstalcům při operaci pomáhali. Ruské ministerstvo obrany následně obvinilo ukrajinské a evropské instruktory z výcviku útočníků.
Spolupráce však vyvolává kontroverze. Moskva Ukrajinu obvinila z podílu na násilí proti civilistům, což Kyjev odmítá. Organizace Human Rights Watch zároveň zdokumentovala případy zabíjení civilistů ruskými jednotkami i nezákonné útoky dalších účastníků konfliktu.
Ukrajinské drony operují také ve Středomoří
Aktivity Kyjeva se neomezují pouze na Mali. Podle CNN působí ukrajinští specialisté rovněž v Súdánu a Libyi. V severozápadní Libyi využívají vojenskou základnu v Misurátě k operacím proti ruské stínové flotile, která Moskvě umožňuje obchodovat s ropou navzdory sankcím.
Jedna z těchto operací měla nečekané diplomatické následky. Ukrajinský námořní dron nesoucí výbušniny se dostal mimo kontrolu a následně jej objevili řečtí rybáři poblíž ostrova Lefkada. Řecko podalo diplomatický protest a Ukrajina se za incident omluvila.
Kyjev současně využívá zkušenosti získané během války k navazování bezpečnostních partnerství na Blízkém východě. Když Írán letos útočil na americké spojence v regionu, Ukrajina vyslala odborníky nejméně do pěti zemí, aby místním jednotkám předávali zkušenosti s likvidací íránských dronů Šáhid. Za tuto pomoc získala bezpečnostní dohody a přísliby dodávek munice.
Putin sází na africké spojence a nerostné bohatství
Ruské ambice v Africe však výrazně přesahují vojenskou oblast. Moskva usiluje o přístup k nerostným surovinám, energetickým projektům a novým obchodním partnerům. Současně se snaží získávat diplomatickou podporu v mezinárodních organizacích.
Na říjnovém summitu Rusko–Afrika v Moskvě se sešli zástupci téměř padesáti afrických zemí. Prezident Vladimir Putin zdůraznil potřebu většího zastoupení afrických států v Radě bezpečnosti OSN a připomněl rostoucí hospodářskou spolupráci.
Podle jeho vyjádření přesáhl vzájemný obchod v loňském roce 27 miliard dolarů. Rusko také dodalo africkým zemím více než 18 milionů tun obilí a uzavřelo dohody o vojenské spolupráci se 45 státy.
Ekonomická realita však ukazuje limity ruského vlivu. Obchodování Moskvy s Afrikou zůstává výrazně slabší než obchod kontinentu s Evropskou unií (EU) nebo Čínou.
Podle analýzy britského institutu Chatham House navíc Rusko nedokázalo naplnit řadu dřívějších ekonomických slibů. Přestože rozšiřuje vojenskou přítomnost a uzavírá nové dohody, jeho schopnosti omezuje pokračující válka na Ukrajině.
Závažným problémem zůstává také nábor afrických občanů do ruské armády. Podle investigativních zjištění bylo mezi říjnem 2022 a červnem 2026 naverbováno více než tři tisíce lidí ze čtyřiceti afrických zemí, někdy pod falešnými přísliby civilního zaměstnání. Některé africké vlády se proto snaží podobným praktikám zabránit.
Ukrajinské operace mezitím ukazují, že Kyjev nechce zůstat pouze příjemcem zahraniční vojenské pomoci. Zkušenosti s moderním vedením války postupně proměňuje v prostředek zahraniční politiky.
Pro Rusko tak africké angažmá představuje příležitost k posilování globálního postavení, ale současně otevírá další prostor, v němž může čelit ukrajinskému odporu. Moskva i Kyjev přitom stále výrazněji propojují své vojenské cíle s diplomatickými a ekonomickými zájmy daleko za hranicemi Evropy.
