Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.
Na území přírodní rezervace Ouse Fen ve východní Anglii se nedávno objevilo třináct volavek bílých. Ptáci se pohybovali mezi vyschlými rostlinami na poli poznamenaném letním horkem a suchem. Přestože se běžně zdržují v blízkosti sladkovodních mokřadů, tentokrát zde lovili hraboše. Jejich neobvyklý výskyt popsal přírodovědec Mark Cocker.
Volavky překonaly hrozbu vyhynutí
Volavka bílá patří mezi velké vodní ptáky a velikostí se podobá volavce popelavé. Vyznačuje se čistě bílým peřím, dlouhým krkem a výrazným zobákem. V minulosti však její populace výrazně utrpěla kvůli obchodu s peřím, které se v 19. století využívalo jako módní ozdoba.
Postupná obnova populací umožnila tomuto druhu znovu rozšířit svůj výskyt po Evropě. Na britských ostrovech začaly volavky bílé hnízdit v roce 2010 a do roku 2019 zde bylo zaznamenáno 24 hnízdících párů. Během zimních měsíců může jejich počet dosahovat až několika tisíc jedinců.
Přítomnost těchto ptáků v Cambridgeshire zároveň upozorňuje na význam místních mokřadů. Ty poskytují volavkám potravu a vhodné prostředí, zatímco okolní krajinu stále výrazněji ovlivňují období sucha a vysokých teplot. Souvislost jejich rozšiřování s klimatickými změnami však zatím není jednoznačně potvrzena.
Obnova mokřadů pomáhá i dalším živočichům
Ouse Fen prochází rozsáhlou proměnou díky spolupráci společnosti zabývající se těžbou štěrku a britské organizace na ochranu ptactva RSPB. Původně zemědělsky využívaná půda se postupně mění v mokřady. Samotná rezervace má po dokončení dosahovat přibližně 700 hektarů a společně s okolními mokřady vytvoří propojenou přírodní oblast o rozloze více než 3 000 hektarů.
Obnovená krajina již poskytuje útočiště řadě živočichů. Vyskytují se zde například hryzci vodní, bukači velcí, sekavci a motáci pochopi. Rozmanitost těchto druhů dokládá význam mokřadů pro zachování místní biologické rozmanitosti.
Archeologické průzkumy navíc odhalily, že oblast měla bohatou mokřadní faunu již v dávné minulosti. Mezi nejčastějšími kosterními pozůstatky z mladší doby kamenné byly nalezeny ostatky bobrů a pelikánů kadeřavých.
Postupná obnova Ouse Fen tak neprospívá pouze volavkám bílým, ale vytváří vhodné prostředí také pro další vodní ptáky, ryby a drobné savce. Přeměna dříve zemědělsky využívané a těžbou poznamenané krajiny na mokřady ukazuje, jak může obnova přírodních stanovišť podpořit místní ekosystémy a přispět k ochraně biologické rozmanitosti.
