Svět se otepluje výrazně rychleji, než vědci dříve předpokládali. Nová studie amerických výzkumníků podle serveru Futurism naznačuje, že tempo globálního oteplování se v posledních letech zdvojnásobilo. Hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou tak může planeta překročit už v roce 2028, téměř o deset let dříve, než naznačovaly předchozí odhady.
Když v prosinci 2015 podepsalo 195 zemí na klimatické konferenci OSN Pařížskou dohodu, svět se zavázal společně bojovat proti rostoucím globálním teplotám. Jedním z hlavních cílů bylo usilovat o omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. O více než deset let později se však ukazuje, že naplnění tohoto závazku je stále méně pravděpodobné.
Dvojice vědců z Kansaské univerzity nyní přišla s ještě znepokojivější prognózou. V nové studii analyzovala teplotní záznamy až do roku 2025 a zjistila, že globální oteplování v posledních letech výrazně zrychlilo.
The world is now set to overshoot the critical threshold of 1.5C of global warming, with drastic emissions cuts needed to limit how far temperatures rise and how long they remain above that threshold, a new UN report has warned https://t.co/rhJM0trYl4
— TheJournal.ie (@thejournal_ie) October 21, 2026
Výzkumníci porovnali období mezi lety 2011 a 2025 s dlouhodobým vývojem od roku 1971 do roku 2025. Výsledky podle nich ukazují statisticky významné zdvojnásobení rychlosti oteplování. Pokud bude současné tempo pokračovat, hranice 1,5 stupně Celsia by mohla padnout už za dva roky.
„Promítnutí tohoto zrychleného tempa do budoucnosti předpovídá překročení hranice 1,5 stupně Celsia do roku 2028, tedy téměř o deset let dříve než předchozí odhady,“ uvedli autoři studie.
Současně upozornili, že prostor pro účinné omezení či zpomalení oteplování se rychle zmenšuje. Za nezbytné proto považují okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů.
Technologie máme, politická vůle však zaostává
Situaci komplikuje především skutečnost, že politické, ekonomické a technologické systémy nedokážou podle výzkumníků reagovat dostatečně rychle. Přestože jsou potřebná opatření známá, jejich zavádění naráží na překážky, které mohou dosažení klimatických cílů definitivně znemožnit.
Významnou roli přitom hrají Spojené státy, které dlouhodobě patří mezi největší producenty uhlíkových emisí. Prezident Donald Trump během dvou svých funkčních obdobích vyvázal USA z Pařížské dohody. Jeho administrativa navíc oslabovala environmentální regulace a podporovala průmysl fosilních paliv.
Varování vědců odpovídá také závěrům Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Ten ve své zprávě Emissions Gap Report 2025 upozornil, že nové klimatické závazky jednotlivých zemí snížily předpokládaný růst globálních teplot během tohoto století jen nepatrně.
Podle organizace je překročení hranice 1,5 stupně Celsia velmi pravděpodobné během následujícího desetiletí. Důvodem je nejen rozsah potřebného snížení emisí, ale také nedostatek času a komplikovaná mezinárodní politická situace.
Paradoxní přitom je, že technologie potřebné k výraznému omezení emisí už existují. UNEP poukazuje zejména na rychlý rozvoj větrné a solární energetiky, díky němuž postupně klesají náklady na jejich zavádění.
Technologický pokrok však sám o sobě nestačí. Rychlejší postup by podle organizace vyžadoval rozsáhlou podporu rozvojových zemí, změny mezinárodního finančního systému a překonání geopolitických překážek.
Mezinárodní společenství tak podle UNEP stále má možnost klimatická opatření výrazně urychlit. Rozhodující ovšem bude, zda státy dokážou dostupné technologie skutečně využít a přijmout potřebná politická i ekonomická rozhodnutí.
