Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla už třetí měsíc v řadě a její propad byl výraznější, než ekonomové očekávali. Český průmysl naopak zaznamenal růst, ke kterému přispěla především výroba kolejových vozidel.
Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu meziměsíčně klesla o 0,5 procenta, zatímco v červenci se snížila o 0,3 procenta a v červnu o 0,1 procenta. Meziročně byla nižší o 1,1 procenta. V celé Evropské unii byl pokles mírnější, výroba se oproti červenci snížila o 0,3 procenta a meziročně o 0,2 procenta. Výsledky navíc zaostaly za očekáváním ekonomů, kteří předpokládali, že průmyslová výroba v eurozóně zůstane oproti červenci beze změny. Meziročně počítali s poklesem pouze o 0,1 procenta.
Největší propad zaznamenalo spotřební zboží
Nejhůře se v srpnu vedlo výrobě zboží krátkodobé spotřeby, která se v eurozóně meziměsíčně propadla o 2,7 procenta. Produkce meziproduktů, tedy materiálů a součástek určených k dalšímu zpracování, klesla o 0,8 procenta. Výroba energie se snížila o 0,6 procenta. Naopak výroba investičního zboží, kam patří například stroje a zařízení, vzrostla o 0,4 procenta. O 0,2 procenta se zvýšila také produkce zboží dlouhodobé spotřeby.
Mezi jednotlivými státy panovaly výrazné rozdíly. Největší meziměsíční propad zaznamenala Belgie, kde výroba klesla o 5,1 procenta. V Irsku se snížila o 3,1 procenta a v Portugalsku o dvě procenta. Naopak ve Švédsku vzrostla o 6,5 procenta a v Estonsku o 4,3 procenta. Výrazný růst zaznamenalo také Nizozemsko, kde se průmyslová výroba zvýšila o 2,6 procenta.
Českému průmyslu pomáhají kolejová vozidla
Česká průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta a meziročně o 2,6 procenta. K růstu přispěla především výroba ostatních dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel, u nichž výrobci dokončovali dlouhodobé zakázky. Dařilo se také výrobcům kovových konstrukcí, elektroniky a strojů. Růst přitom pokračoval navzdory vlivu celozávodních dovolených v automobilovém průmyslu.
Pozitivně se v meziročním srovnání vyvíjely také nové průmyslové zakázky. Jejich hodnota vzrostla o 5,9 procenta, přičemž objednávky ze zahraničí se zvýšily o 9,3 procenta. Tuzemské zakázky naopak klesly o 0,5 procenta. V meziměsíčním srovnání se však celková hodnota nových zakázek snížila o 6,8 procenta.
Růst výroby zároveň neznamenal vyšší zaměstnanost. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu se v srpnu meziročně snížil o jedno procento.
