Americký prezident Donald Trump oznámil, že Tchaj-wan bude po příštích dvacet let odebírat téměř třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG) z připravovaného projektu Alaska LNG. Ostrov má zároveň přispět miliardami dolarů na výstavbu plynovodu. Podmínky údajné dohody však zatím podle CNBC a CNA nejsou veřejně známé a tchajwanské úřady její konečné uzavření nepotvrdily.
„Tchaj-wan právě souhlasil s nákupem 30 procent plynu z plynovodu na příštích dvacet let. To zaručuje úspěch,“ prohlásil Trump v úterý na předvolebním shromáždění na Aljašce. Americký ministr obchodu Howard Lutnick následně uvedl, že Tchaj-wan hodlá do projektu investovat 4,4 miliardy dolarů (asi 95,6 miliardy korun).
President Donald Trump said Taiwan agreed to buy 30% of the gas from a liquefied natural gas pipeline project in Alaska over the next 20 years, touting the initiative ahead of midterm elections https://t.co/1wtLt0C4lc
— Bloomberg (@business) October 14, 2026
Tchajwanské ministerstvo hospodářství na prezidentova slova bezprostředně nereagovalo. Premiér Čo Žung-tchaj pouze zdůraznil, že prioritou vlády je stabilní a odolné zásobování energií. Státní společnost CPC přitom už loni podepsala předběžné memorandum o nákupu aljašského plynu a možné investici.
Podle dřívějších informací se Tchaj-wan zajímal o odběr šesti milionů tun LNG ročně. To odpovídá přibližně třiceti procentům plánované kapacity. Není proto jasné, zda Trump představil skutečně novou dohodu, nebo pouze připomněl již oznámený záměr.
Plynovod za miliardy a nejistá jednání
Projekt Alaska LNG počítá s přepravou zemního plynu ze severu Aljašky k jižnímu pobřeží, kde se bude zkapalňovat a nakládat na tankery. Plánovaná exportní kapacita dosahuje až 20 milionů tun ročně. Dodávky do Asie by mohly využívat kratší námořní trasu, která nevyžaduje průjezd Panamským průplavem.
Pro Tchaj-wan, jenž dováží více než 90 procent spotřebované energie, jde o důležitou možnost diverzifikace. Spotřebu elektřiny navíc zvyšuje rozvoj polovodičového průmyslu a umělé inteligence (AI).
Nejasnosti provázejí také údajné zapojení Jižní Koreje. Trump opakovaně tvrdí, že Soul přislíbil investice ve výši 50 miliard dolarů (asi 1,09 milinou korun), jihokorejská vláda však upozorňuje, že konečné rozhodnutí dosud nepadlo. Prezident na ni kvůli účasti v projektu dokonce veřejně vyvíjel tlak.
Podle agentury Reuters navíc zatím nejsou známy přesné finanční podmínky ani závaznost celého oznámeného kontraktu. Výstavba rozsáhlé infrastruktury vyžaduje nejen investory, ale také závazné dlouhodobé odběratelské smlouvy.
