Jedna z největších kolonií tučňáků na světě zaznamenala výrazný úbytek populace. Na antarktickém ostrově Zavodovski se počet tučňáků uzdičkových od roku 2011 snížil přibližně o dvě třetiny. Vědci za hlavní příčinu považují změnu klimatu, která ovlivňuje dostupnost jejich potravy.
Ostrov Zavodovski, který patří do souostroví Jižní Sandwichovy ostrovy, byl dlouhá léta domovem největší kolonie tučňáků na světě. V roce 2011 zde žilo přibližně 600 tisíc hnízdících párů tučňáků uzdičkových a 90 tisíc párů tučňáků žlutorohých. Nový výzkum však odhalil, že mezi lety 2011 a 2025 populace tučňáků uzdičkových prudce poklesla.
„Jde o obrovský propad populace, který odpovídá ztrátě půl milionu hnízdících jedinců na tomto ostrově,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Norman Ratcliffe z Britského antarktického výzkumného ústavu. Největší kolonie tučňáků na světě se tak nyní pravděpodobně nachází u mysu Adare v Rossově moři, nikoliv na ostrově Zavodovski. Vědci zároveň upozorňují, že pokračující úbytek by mohl vést k zařazení tučňáků uzdičkových mezi ohrožené druhy.
Oteplování oceánu omezuje dostupnost potravy
Hlavní příčinou poklesu populace je pravděpodobně oteplování Antarktidy. Zimní teploty na Antarktickém poloostrově a v jeho okolí vzrostly v některých oblastech až o 5 °C ve srovnání s obdobím před rozvojem průmyslu. Změny teplot se přitom projevují také v oceánu, kde ovlivňují výskyt živočichů, kterými se tučňáci živí.
Tučňáci uzdičkoví jsou na podmínky prostředí poměrně citliví. Jejich hlavní potravou je antarktický kril, tedy drobní mořští korýši. Tučňáci obvykle hledají potravu v chladnějších vodách severozápadně od ostrova. S postupným oteplováním se však kril přesouvá jižněji do Weddellova moře, kam se za ním ptáci dostávají obtížně.
Odlišná situace panuje u tučňáků žlutorohých, jejichž populace na ostrově naopak vzrostla přibližně o 30 %. Tito ptáci mají pestřejší jídelníček a dokážou se lépe přizpůsobit změnám v dostupnosti potravy. Jejich početní růst však zdaleka nevyrovnává úbytek tučňáků uzdičkových.
Úbytek tučňáků může ovlivnit celý ekosystém
Vědci zkoumali také další možné příčiny poklesu populace. Nepotvrdilo se například, že by si oba druhy tučňáků vzájemně konkurovaly o potravu. Za hlavní příčinu nepovažují ani lidskou činnost přímo na ostrově, který leží tisíce kilometrů od nejbližších trvale obydlených oblastí.
Pozornost se zaměřila rovněž na sopečnou erupci z roku 2016. Ta mohla podle původních předpokladů způsobit náhlý úbytek ptáků. Výsledky výzkumu však ukázaly, že populace klesala postupně. Tučňáci se navíc vyhýbali místům, která nejvíce zasáhl sopečný popel a láva.
Pokračující úbytek tučňáků uzdičkových může mít dopady i na další živočichy v oblasti. Tito ptáci jsou součástí složité mořské potravní sítě a změny jejich početnosti mohou narušit vztahy mezi jednotlivými druhy. Vědci proto upozorňují, že oteplování oceánu neovlivňuje pouze samotné tučňáky, ale může postupně měnit fungování celého antarktického ekosystému.
