Investoři přeceňují riziko ozbrojeného konfliktu o Tchaj-wan, uvedl pro stanici CNBC Michael DeSombre, náměstek ministra zahraničí pro záležitosti východní Asie a Tichomoří. Čínského prezidenta Si Ťin-pchinga označil za „velmi racionálního aktéra“, který si uvědomuje potenciální dopady napadení ostrova. Válka mezi USA a Čínou o Tchaj-wan by vedla k ekonomické katastrofě, varoval web Insurance Journal.
Podle americké armády nařídil Si Lidové osvobozenecké armádě, aby byla připravena napadnout Tchaj-wan do roku 2027. Peking nikdy tento termín nepotvrdil. „Myslím si, že lidé ohledně Tchaj-wanu přeceňují riziko,“ řekl ve čtvrtek DeSombre.
„Čína a USA nechtějí konflikt a my jsme schopni konfliktu zabránit prostřednictvím odstrašování,“ uvedl DeSombre na okraj Milken Institute Asia Summit. „Obavy z války jsou možná příliš vysoké,“ pokračoval diplomat.
U.S. East Asian envoy says investors are overpricing Taiwan risk, calls Xi a ‚very rational actor‘ https://t.co/RV5JLf702a
— CNBC (@CNBC) October 9, 2026
Čína si nárokuje Tchaj-wan jako odtrženou provincii. Spojené státy zemi dodávají zbraně, oficiálně ji však neuznávají jako suverénní stát. Trump odložil schválení nového balíčku zbraní v hodnotě 14 miliard dolarů (zhruba 290 miliard korun) poté, co Si varoval před hrozbou ozbrojeného střetu mezi USA a Čínou.
Setkání Trumpa s čínským prezidentem minulý měsíc ve Washingtonu v otázce Tchaj-wanu nepřineslo žádný pokrok. Přesto jsou obavy přehnané, tvrdil DeSombre. Si je podle něj racionální vůdce, který si plně uvědomuje možné dopady války s USA o Tchaj-wan. Dodal však, že je důležité zachovat vůči Číně odstrašující prostředky.
Válka, která by světovou ekonomiku uvrhla do doby temna
Tchaj-wan se ocitl na geopolitických zlomových liniích. Pevninská Čína stupňuje svůj tlak a podpora USA je nejistá. Ostrov je středem boomu umělé inteligence (AI) a hraje stále důležitější roli v globální ekonomice. Riziko války skutečně není podle citovaných odhadů bezprostřední. Pokud by k ní ale došlo, šok pro globální ekonomiku by byl seismický.
Nejextrémnější scénář ve zprávě Bloomberg Economics počítá s tím, že jen první rok války mezi USA a Čínou o Tchaj-wan by globální ekonomiku stál zhruba 10,6 bilionu dolarů (zhruba 220 bilionů korun). To představuje přibližně 9,6 procenta světového hrubého domácího produktu (HDP). Nastala by ekonomická krize, která by zastínila tu během pandemie i světovou finanční krizi v letech 2007 až 2009.
Válka by vážně omezila přístup světových ekonomik k polovodičům, které jsou nezbytné pro celý technologický trh, včetně výroby automobilů, letadel, chytrých telefonů a výstavby datových center. Obchod mezi dvěma největšími ekonomikami i jejich partnery by se pravděpodobně zhroutil. Lodní doprava přes Tchajwanský průliv, jednu z nejrušnějších námořních tras, by se zastavila. Globální trhy, které jsou stále více ovládány optimistickými sázkami na AI, by se mohly zhroutit.
Ekonomika Tchaj-wanu by byla zdecimována. HDP Číny by podle odhadů v prvním roce klesl o 11 procent a USA o 6,6 procenta. HDP Evropské unie (EU) by mohlo klesnout o 10,9 procenta, Indie o 8 procent a Spojeného království o 6,1 procenta. Jižní Korea by mohla zaznamenat propad HDP až o 23 procent a Japonsko o 14,7 procenta.
Čína by nemusela na Tchaj-wan útočit, ale zavést námořní blokádu. I to by však mělo drtivé ekonomické dopady.
