Vyšetřovací mise Organizace spojených národů (OSN) má důvodné podezření, že Spojené státy při únorových útocích na školu a sportovní areál v Íránu spáchaly válečné zločiny. Ve stejné zprávě označila potlačování protivládních protestů íránskými úřady za zločiny proti lidskosti. Informují o tom CBC a BBC.
Oba napadené objekty podle expertů byly civilní a nic nenasvědčovalo jejich vojenskému využití. Útoky přišly 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily údery proti Íránu. Zprávu má mise předložit Radě OSN pro lidská práva v Ženevě.
Ve škole Šadžare Tajebe v jihoíránském Minábu zahynulo podle místních úřadů nejméně 156 lidí, včetně 120 dětí. Budova sousedila s námořním komplexem revolučních gard, který byl terčem útoku. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že škola byla zamýšleným místem zásahu, nikoli náhodně poškozeným sousedním objektem. Podle přeživších ji střely zasáhly dvakrát.
UN-backed human rights experts say the US committed possible war crimes when it launched two strikes that killed more than 178 people, including 120 children, on February 28 – the start of the US-Israeli war on Iran. pic.twitter.com/2d8X3T3N7r
— Al Jazeera English (@AJEnglish) September 18, 2026
Podezření vůči USA experti opírají mimo jiné o použití střel Tomahawk, které z účastníků konfliktu vlastní pouze americké síly. Pentagon výsledky svého vyšetřování nezveřejnil.
Při zásahu sportovního komplexu v Lamérdu zemřelo podle místních úřadů nejméně 21 civilistů, včetně sedmi dětí. Také tento útok mise připsala americkým silám. Americké velení popřelo, že by toho dne na město útočilo. Bílý dům závěry zprávy odmítl, podle jeho mluvčí Anny Kelly se válečných zločinů v konfliktu dopustil pouze íránský režim.
Represe zasáhly celý Írán
Druhá část zprávy popisuje zásahy proti demonstracím, které vypukly koncem prosince 2025. Podle mise Írán vedl rozsáhlý a systematický útok proti civilnímu obyvatelstvu, zahrnující zabíjení, mučení a svévolné věznění.
Svědci popsali příslušníky bezpečnostních složek střílející ze střech do davů. Zpráva zachycuje také napadání zdravotnických zařízení a zatýkání raněných demonstrantů i zdravotníků. Takové zásahy podle expertů odrazovaly zraněné od vyhledání pomoci.
Počet mrtvých mise nedokázala nezávisle ověřit. Má však silné důvody se domnívat, že výrazně překročil oficiálně uváděné tři tisíce. Írán obvinění ze systematického porušování lidských práv dlouhodobě odmítá.
Úřady přičítaly násilnosti teroristům a výtržníkům podporovaným zahraničími aktéry. Podle vyšetřovatelů represe pokračovaly popravami. Po zrychlených procesech bylo v souvislosti s protesty popraveno nejméně 29 osob.
