Proč někdo snadno navazuje kontakty, zatímco jiný dává přednost klidu? Rozsáhlý výzkum spojil více než 1 200 genetických variant s různými osobnostními rysy. Každá z nich má nepatrný vliv a výslednou povahu pomáhají utvářet také prostředí a životní zkušenosti.
Mezinárodní tým vědců analyzoval údaje ze 46 výzkumných souborů. Podle sledovaného rysu zahrnovala analýza přibližně 611 tisíc až 1,14 milionu lidí. Účastníci poskytli vzorky DNA a vyplnili osobnostní dotazníky. Studie vyšla 2. září v časopise Nature.
Výzkumníci se zaměřili na pět základních oblastí osobnosti: extraverzi, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost zkušenostem. Ty zachycují například společenskost, ohleduplnost, zodpovědnost, sklon k negativním emocím nebo zvídavost a představivost.
Jeden gen pro společenskost neexistuje
Celkem se podařilo identifikovat 1 260 genetických variant souvisejících s osobnostními rysy. Z toho 824 leželo v oblastech DNA, které dosud nebyly spojovány s příslušným osobnostním rysem. Účinek každé jednotlivé varianty byl velmi malý. Významnější souvislosti se objevovaly až při jejich společném hodnocení.
„Neexistuje jediný gen osobnosti,“ vysvětlil hlavní autor Ted Schwaba z Michiganské státní univerzity. Podle něj jsou s povahovými rysy spojeny četné genetické varianty, ale i ty s nejsilnějším jednotlivým účinkem přispívají pouze nepatrně.
Genetické souvislosti byly do značné míry podobné napříč věkovými skupinami i zeměmi. Vědci také porovnávali příbuzné. Výsledky naznačily, že nalezené vazby mezi DNA a osobností nelze jednoduše připsat společnému rodinnému prostředí.
Povahu z genetického testu nepřečteme
Možnosti předpovídat osobnost konkrétního člověka však zůstávají omezené. Genetické predikční modely vysvětlovaly méně než čtyři procenta rozdílů ve sledovaných rysech. Z DNA tak nelze spolehlivě určit, jak společenský, pečlivý nebo citlivý člověk bude.
Výzkum zároveň ukazuje, že se genetické dispozice a prostředí mohou vzájemně ovlivňovat. Varianty spojené s otevřeností zkušenostem například souvisely s vyšší pravděpodobností přestěhování do kosmopolitnější čtvrti. Takové prostředí pak může člověku nabídnout další podněty, které jeho otevřenost rozvíjejí.
Některé vazby se týkaly i běžných návyků. Genetické varianty spojované se svědomitostí souvisely s větší aktivitou během dne. U otevřenosti zkušenostem a extraverze vědci naopak zaznamenali souvislost s tendencí být aktivnější v pozdějších hodinách.
