Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční občanští demokraté neprosadili pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu dnes schválila Sněmovna. Předlohu, která vychází z evropské směrnice a má podle vlády zajistit vyšší ochranu zájemců o úvěr, nyní dostane k posouzení Senát.
Pro schválení novely hlasovalo 134 ze 136 přítomných poslanců napříč stranami. Nikdo nehlasoval proti zákonu. Účinnost zákona poslanci na návrh Vojtěcha Munzara (ODS) a se souhlasem ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) posunuli na 1. únor příštího roku.
Stop předraženým půjčkám a dluhovým pastem. @snemovna ve 3.čtení schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která stanovuje strop pro nepřiměřeně drahé půjčky,posiluje informování a zpřísňuje pravidla pro poskytovatele. Vyšší ochranu spotřebitelů teď posoudí @SenatCZ. Více…
— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) September 11, 2026
Sněmovna v novele ztížila praxi zpochybňování smluv o spotřebitelském úvěru včetně hypotečního kvůli údajnému nedostatečnému posouzení možnosti žadatele úvěr splatit. Přijatý návrh poslanců ANO Patrika Nachera a Patrika Pařila předpokládá, že spotřebitel byl schopen splácet, pokud v minulosti spotřebitelský úvěr splatil, případně pokud dokázal splácet hypotéku alespoň 18 měsíců. Úprava má omezit účelové zpochybňování smluv.
Podle poslanců se rozmáhají služby hlavně advokátů, kteří klientům nabízejí, že smlouvu dodatečně zpochybní. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) už dříve řekl, že se objevily pokusy o napadení také hypotečních úvěrů.
Navrhované zastropování ceny úvěru vychází z ustálené judikatury českých soudů. Poslanci ODS navrhovali vyšší limit, a to pětinásobek. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) argumentoval tím, že pokud bude strop nákladů příliš nízký, může to vést některé rizikovější klienty, kterým by banky kvůli tomu nastavily vyšší úrok, k půjčkám v šedé zóně.
Směrnice dopadá i na úvěry zdarma, poskytovatelé budou muset i v takovém případě posuzovat úvěruschopnost klientů. Jde třeba o odložené platby při nákupu zboží a služeb, například u spotřební elektroniky typu mobilních telefonů. Nacher, Pařil, Pikora a Munzar prosadili návrh, aby poskytovateli stačily například jen údaje z jednotného měsíčního hlášení nebo údaje z databáze pro posouzení úvěruschopnosti. Odložená platba nebude smět přesáhnout průměrnou mzdu v celé ekonomice za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku.
Poskytovatel úvěru bude mít podle novely zakázáno při posuzování úvěruschopnosti klienta využívat třeba údaje získané ze sociálních sítí. Stejně tak bude zakázáno používat informace třeba o rasovém nebo etnickém původu, členství v odborech nebo třeba o politických názorech.
Pro úvěry na dobu kratší než 12 měsíců a na částku do 20.000 korun stanovuje předloha maximální výši nákladů spojených s úvěry. Tento strop započítává paušální částku 2000 korun jako náklady spojené s poskytnutím úvěru. K nim se přičte částka, která zohledňuje výši úvěru, dobu, na kterou se čerpá, a maximální možná výše úročení. Tato výše úročení se odvozuje od základní úrokové sazby ČNB.
V situaci, kdy je základní úroková sazba ČNB nižší než čtyři procenta, se pro účely výpočtu RPSN využije hodnota čtyř procent. V současnosti, kdy je základní úroková sazba 3,75 procenta, by tak maximální RPSN byla 48 procent.
Reklama na spotřebitelské úvěry nebude smět nepravdivě uvádět, že dosud nesplacený spotřebitelský úvěr má malý nebo žádný vliv na posouzení úvěruschopnosti. Zákon také zakáže, aby reklama nepravdivě naznačovala, že spotřebitelský úvěr vede ke zvýšení finančních zdrojů, představuje náhradu úspor nebo může zvýšit životní úroveň spotřebitele. Věřitelé budou mít povinnost odkázat spotřebitele ve finančních potížích na snadno dostupné dluhové poradenství.
Novela zasahuje také do takzvaného práva být zapomenut. Týká se to žadatelů, kteří v minulosti prodělali onkologické onemocnění. Jde o zákaz pojišťoven využívat údaje o tomto onemocnění po zákonem stanovené maximální lhůtě od ukončení léčby při sjednávání pojistek souvisejících se spotřebitelskými úvěry.
Poslanci dobu zkrátili podle návrhu Milana Brázdila (ANO) z nynějších 15 let na sedm let. Ministryně Schillerová zopakovala, že podle odborného stanoviska ministerstva zdravotnictví je sedm let vhodná doba. Také Brázdil hájil tuto dobu jako založenou na datech o léčbě pacientů. Skupina opozičních poslanců v čele se Štěpánem Slovákem (ODS) neprosadila šestiletou lhůtu. Neuspěl ani Václav Pláteník (KDU-ČSL) s návrhem na rozšíření práva být zapomenut i na pojištění u hypoték, na něž se nevztahuje.
