Francouzské hospodářství letos podle nové prognózy poroste jen o 0,4 procenta. Slabé investice a opatrné utrácení domácností doprovází rostoucí nezaměstnanost i zdražování. Francie tak zaostává za velkými evropskými ekonomikami a její obyvatelé mají další rok pocítit pokles kupní síly.
Francouzský statistický úřad INSEE snížil odhad letošního růstu z červnových 0,7 procenta na 0,4 procenta. Loni ekonomika vzrostla o 0,9 procenta. Nový výhled zveřejněný 10. září počítá s výrazně slabším výsledkem než například v Německu, kde se očekává jednoprocentní růst, nebo ve Španělsku s předpokládanými 2,6 procenta.
Ekonomiku brzdí i následky letních veder
Francouzské hospodářství v prvním čtvrtletí kleslo o 0,2 procenta a ve druhém stagnovalo. Ve zbývajících měsících má přijít pouze mírné oživení. Prognóza předpokládá mezikvartální růst o 0,1 procenta ve třetím čtvrtletí a o 0,2 procenta v posledních třech měsících roku.
Jedním z důvodů slabého výkonu jsou letní vlny veder. Především kvůli dopadu na zemědělskou produkci mají z celoročního růstu ubrat desetinu procentního bodu. Hospodářství zároveň zasáhl propad veřejných stavebních prací související s cyklem komunálních voleb.
Firmám situaci komplikují slabá poptávka a rostoucí náklady na financování. Jejich investice mají letos klesnout o 0,3 procenta. Ještě výraznější pokles, o 1,3 procenta, se očekává u investic domácností.
Domácnosti mají více sahat do úspor
Inflace by se podle prognózy měla z červencových ani jiných dřívějších hodnot neodvozovat: ze srpnových 2,4 procenta má do konce roku vystoupat na 2,9 procenta. Zdražování energií se má postupně promítat také do dalšího zboží a některých služeb. Úrodu čerstvé zeleniny navíc poškodila vedra.
Kupní síla domácností má za celý rok klesnout o 0,4 procenta. Spotřeba přesto podle odhadu mírně vzroste, lidé však budou více čerpat úspory. Nezaměstnanost by na konci roku mohla dosáhnout 8,6 procenta.
Hlavní podporou růstu má zůstat zahraniční obchod, zejména vývoz produkce leteckého a lodního průmyslu.
