Británie zakáže dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Postup koordinuje s Francií a Kanadou. Londýn krok zdůvodňuje rychlým rozšiřováním osad, rostoucím násilím a obavami, že další výstavba znemožní vznik životaschopného palestinského státu. Informovala o tom agentura Reuters či server CNN.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband oznámil zákaz v úterý. Londýn zároveň plánuje další sankce proti izraelským osadníkům a opatření proti firmám i jednotlivcům, kteří se podílejí na rozšiřování osad v oblasti stavebnictví, infrastruktury, financí a realit.
UK announces sanctions on Israeli settlements in West Bank and accuses settlers of "ethnic cleansing" https://t.co/qQV2Kv0H8K
— BBC Breaking News (@BBCBreaking) September 8, 2026
Londýn chce chránit dvoustátní řešení
Miliband řekl poslancům, že Británie už nechce jen upozorňovat na utrpení a nespravedlnost. „Dnes odmítáme být pouhými přihlížejícími k dalšímu utrpení a ničení dvoustátního řešení,“ uvedl. Dvoustátní uspořádání označil za dlouhodobý základ britské politiky vůči izraelsko-palestinskému konfliktu.
Britská vláda považuje izraelskou okupaci Západního břehu za nezákonnou. Miliband také uvedl, že Londýn podle něj sleduje v některých oblastech etnické čistky Palestinců. Zároveň zdůraznil, že Izrael zůstane pro Británii důležitým obchodním partnerem.
Nová opatření pravděpodobně zasáhnou jen malou část vzájemného obchodu, který dosahuje přibližně osmi miliard dolarů ročně. Z osad pochází především zemědělské produkty, například ovoce, zelenina nebo víno. Jejich podíl na celkovém izraelském exportu je však velmi malý.
Velkou část současného sporu vyvolává projekt E1 nedaleko Jeruzaléma. Izrael tam plánuje tisíce nových bytů. Kritici tvrdí, že výstavba rozdělí Západní břeh na severní a jižní část a oddělí východní Jeruzalém od dalších palestinských území.
Izrael reaguje ostře
Izrael krok odmítl. Ministr financí Bezalel Smotrich vyzval k vyhoštění britského velvyslance z Tel Avivu. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir chce uzavřít britský konzulát ve východním Jeruzalémě. Prezident Isaac Herzog označil sankce za „vážnou chybu v úsudku“ a dodal: „Sankce nejsou řešením. Řešením je dialog.“
Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar už před oznámením varoval, že země může odpovědět vlastními kroky. „Jestli Británie zasáhne proti Státu Izrael, Stát Izrael zasáhne proti Británii. Máme k tomu nástroje,“ uvedl.
Kriticky reagovaly také Spojené státy. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee označil sankce za „diskriminaci židovského národa“. Varoval také, že mohou zkomplikovat podnikání britských firem v některých amerických státech, které omezují spolupráci se společnostmi podporujícími bojkot Izraele.
Británie v posledních letech svůj přístup k Izraeli zpřísnila. Kritizuje vedení války v Gaze, rozšiřování osad i útoky izraelských osadníků na Palestince. V roce 2025 uznala palestinský stát a letos v červnu uvalila sankce na sítě, které podle Londýna financovaly nebo umožňovaly násilí na Západním břehu.
Francie a Kanada nyní postupují společně s Británií. Podle Milibanda se tím připojují k zemím, které už dovoz z izraelských osad zakázaly nebo podobný zákaz připravují, například k Nizozemsku, Irsku, Belgii, Španělsku a Norsku.
