Pravidelný jídelníček nemusí znamenat pouze vyvážené složení stravy. Důležitou roli mohou hrát také časy jednotlivých jídel. Výraznější rozdíly mezi pracovními dny a víkendem spojila nová studie s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění u mužů.
Francouzská studie sledovala údaje 104 806 dospělých zapojených do projektu NutriNet-Santé v letech 2009 až 2023. Účastníci opakovaně zaznamenávali, kdy během dne poprvé a naposledy přijali nějaké kalorie. Výzkumníci následně porovnali jejich stravovací režim ve všední dny a o víkendech.
Rozdíl jedné hodiny už se projevil ve výsledcích
Odlišné načasování jídel během pracovních a volných dnů vědci označují jako jídelní jet lag. Nejde pouze o pozdější víkendovou snídani. Rozhodující byl posun středu časového úseku mezi prvním a posledním jídlem dne, a to kterýmkoliv směrem.
U mužů byla každá další hodina tohoto posunu spojena s průměrně o 14 procent vyšším relativním rizikem kardiovaskulárního onemocnění. V případě koronárních chorob, mezi něž patří například infarkt nebo angina pectoris, činil rozdíl 21 procent. Výsledky zůstaly podobné i po zohlednění kvality stravy, pohybu, kouření, alkoholu a dalších faktorů.
Pravidelnost může být důležitá kvůli biologickým hodinám organismu. Příjem potravy pomáhá nastavovat rytmus procesů spojených s metabolismem, krevním tlakem nebo vylučováním inzulinu. Výrazné střídání časů jídel tak může tyto vnitřní hodiny narušovat.
U žen se stejná souvislost nepotvrdila
Mezi ženami výzkumníci významné zvýšení rizika nezaznamenali. Možným vysvětlením jsou fyziologické rozdíly mezi pohlavími, odlišné pracovní podmínky nebo skutečnost, že muži mají obecně vyšší riziko kardiovaskulárních nemocí. Autoři však zdůraznili, že zatím jde pouze o hypotézy.
Studie byla observační, a proto neprokazuje, že změny časů jídel srdeční onemocnění přímo způsobují. Výzkumníci navíc považovali všední dny automaticky za pracovní a víkendy za volné, protože skutečný rozvrh účastníků neznali. Výsledky proto bude nutné potvrdit dalšími studiemi.
