Francie se potýká s rostoucím státním dluhem, vysokým schodkem a slabým ekonomickým růstem. Řešení této krize komplikuje roztříštěná politická scéna. Investoři začínají požadovat vyšší úrok za půjčování peněz státu. Navíc se blíží prezidentské volby. Obavy vzbuzuje možné vítězství krajně pravicové kandidátky Marine Le Pen, u níž investoři nevěří, že by učinila nepopulární kroky, aby stav státních financí zlepšila. Informují o tom CNBC a The Telegraph.
Druhá největší ekonomika Evropské unie (EU) v posledních letech čelí fiskálnímu tlaku, který zhoršuje nestabilní politická situace. Francie opakovaně porušovala pravidla EU týkající se rozpočtových deficitů a limitů dluhu a na postu premiéra docházelo k rychlým změnám po neúspěšných pokusech o reformy, škrty ve výdajích a zvyšování daní, které měly dostat situaci pod kontrolu.
Francie se topí v dluhu
Francouzský schodek loni činil 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pravidla EU přitom umožňují maximální schodek rozpočtu 3 procenta HDP. Veřejný dluh přesáhl 115 procent HDP Francie. Referenční limit EU je přitom 60 procent.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v červenci předpověděl, že veřejný dluh Francie dosáhne v roce 2026 přibližně 118,5 procenta HDP a v roce 2027 překročí 120 procent, přičemž nad touto úrovní zůstane až do roku 2030.
France is becoming the ‘poster child’ of sovereign debt problems as government borrowing costs hit near 2008 highs https://t.co/MyuVEV41OD
— CNBC (@CNBC) August 31, 2026
Francouzská ekonomika si přitom nevede příliš dobře. V prvním letošním čtvrtletí se mezičtvrtletně snížila o 0,2 procenta a ve druhém čtvrtletí stagnovala. Tato situace způsobila napětí na trzích s dluhopisy. Jejich výnosy v uplynulém roce dramaticky vzrostly. Přispěly k tomu i dopady americko-izraelské války proti Íránu na globální náklady na půjčky. Francii to přineslo jedny z nejvyšších nákladů na vládní půjčky v G7.
Výnosy desetiletých státních dluhopisů dosáhly minulý týden nejvyšší úrovně od světové finanční krize v roce 2008. Překonaly 4,13 procenta, v pátek se držely na úrovni 4,1 procenta.
Ukázkový případ
John Stopford, vedoucí týmu výnosových strategií pro více tříd aktiv u společnosti Ninety One, v rozhovoru s televizí CNBC řekl, že rostoucí deficity a zpomalující ekonomický růst jsou globálním problémem souvisejícím s pandemií, válkami a energetickou krizí. Francie však podle něj vyniká a stává se ukázkovým případem problémů se státním dluhem.
„Není to jen problém Francie. Dalo by se však namítnout, že Francie je v mnoha ohledech jedním z ukázkových případů,“ uvedl odborník.
Očekává se, že vláda předloží parlamentu návrh rozpočtu pro rok 2027 do začátku října. Při schvalování rozpočtu pro letošní rok došlo k patové situaci, protože žádný politický tábor nedokázal prosadit svou verzi návrhu. Premiér Sébastien Lecornu nakonec rozpočet prosadil „silově“, tedy bez běžného hlasování poslanců.
Premiér tak může za určitých okolností učinit, opozice ale může vyvolat hlasování o nedůvěře. Lecornu je pátým premiérem Francie za dva roky. Po necelém měsíci ve funkci rezignoval, neboť nedokázal sestavit funkční vládní program. Francouzský prezident Emmanuel Macron ho krátce nato jmenoval zpět do funkce.
Nejistá budoucnost
Obavy vzbuzují blížící se prezidentské volby. Macron nemůže potřetí kandidovat. O prezidentský post se utkají mimo jiné Marine Le Pen z Národního sdružení a Édouard Philippe, právník, bývalý předseda vlády a starosta města Le Havre.
Investoři se vítězství Le Pen obávají. Nevěří, že má vůli k prosazení tvrdé rozpočtové politiky. „Je zřejmé, že po květnu příštího roku může dojít ke změně režimu nebo politických priorit, ale lidé pochybují, že existuje dostatečná vůle k podstatné fiskální konsolidaci,“ upozornil Stopford. „Takže ano, myslím, že se možná blížíme ke krizi.“


