Klimatický jev El Niño, který pravidelně ovlivňuje počasí po celém světě, je podle nové studie stále intenzivnější. Vědci dospěli k závěru, že jej zesiluje globální oteplování způsobené spalováním fosilních paliv. Aktuálně se přitom v Tichém oceánu formuje mimořádně silná epizoda. Napsal o tom list THe Guardian.
Silné projevy El Niña v posledních desetiletích nejsou jen souhrou přirozených klimatických výkyvů. Nový výzkum naznačuje, že je umocňuje oteplování planety způsobené lidskou činností.
The climate pattern that drives El Niño is becoming more erratic as the planet warms, and El Niño itself is becoming more intense, according to a comprehensive new study published Thursday. https://t.co/6ByK1rJfV9 pic.twitter.com/tQgIwduvAL
— CNN (@CNN) August 27, 2026
El Niño je přirozený jev, který se vrací jednou za dva až sedm let. V jeho průběhu se ohřívá povrchová voda ve východní tropické části Tichého oceánu. Změna následně ovlivňuje počasí daleko za hranicemi Pacifiku – od období sucha přes vlny veder až po ničivé srážky a záplavy.
Nyní vznikající El Niño má vyvrcholit ještě letos a podle meteorologických předpovědí může patřit k nejsilnějším zaznamenaným. Neoficiálně se mu proto přezdívá „Godzilla“.
Oteplování a El Niño se vzájemně posilují
Silné El Niño obvykle přináší další nárůst průměrné globální teploty. V minulosti přispěl k teplotním rekordům v letech 1998, 2016 a 2024. Vědci nyní upozorňují, že vztah funguje i opačně: oteplování vyvolané emisemi skleníkových plynů může zvyšovat sílu samotného jevu.
„El Niño může výrazně zesílit globální oteplování, ale globální oteplování může stejně tak zesílit El Niño,“ uvedla vedoucí autorka studie Julia Coleo z Michiganské univerzity. Podle ní nejde u současné epizody o náhodnou odchylku, ale o vývoj odpovídající dlouhodobému trendu.
Výzkumníci analyzovali chemické složení fosilních korálů z Galapážských ostrovů. Korálové útvary staré až tisíc let v sobě uchovávají informace o tehdejší teplotě mořské hladiny. Galapágy leží v oblasti, kde se oteplování vody během El Niña výrazně projevuje.
Zlom nastal po industrializaci
Podle studie zůstávala proměnlivost El Niña po většinu sledovaného tisíciletí relativně stabilní. Výraznější změna nastala na přelomu 19. a 20. století, tedy v období masové industrializace. Ještě zřetelněji se trend projevil během posledních čtyř desetiletí.
Proměnlivost El Niña je dnes podle vědců přibližně o 37 procent vyšší než před průmyslovou revolucí. Po roce 1982 se začaly častěji objevovat extrémní výkyvy, které nemají v předchozích staletích obdoby.
Autoři studie uvádějí, že se jim podařilo vyloučit náhodné či čistě přirozené vysvětlení této změny. Pokud jsou jejich závěry správné, mimořádně silné epizody El Niña mohou v budoucnu přicházet častěji. To by znamenalo větší riziko sucha, veder, bouří a povodní zejména pro regiony, které už dnes nesou hlavní dopady klimatické krize.
