Sladkovodní ekosystémy čelí současně rostoucím teplotám i chemickému znečištění. Nový experiment ukazuje, že právě kombinace těchto dvou vlivů může výrazně proměnit potravní vztahy mezi vodními organismy, zpomalit rozklad organické hmoty a narušit koloběh živin. Zároveň se ukázalo, že dopady nejsou stejné po celý rok, ale výrazně se liší mezi zimou a létem.
Vědci sledovali venkovní experimentální nádrže, které napodobovaly přirozené sladkovodní prostředí. Polovina z nich byla ohřívána o čtyři stupně Celsia, další část dostala směs běžně používaných herbicidů a fungicidů v koncentracích odpovídajících hodnotám naměřeným v přírodě. Výzkumníci poté pozorovali vývoj společenstev od mikroskopických řas přes zooplankton až po vodní hmyz a organismy žijící na dně.
Reakce ekosystému se měnila podle ročního období
V zimě vyšší teplota snížila počet predátorů, zatímco přibylo drobných filtrujících živočichů, kteří se živí řasami. Současně směs pesticidů výrazně omezila právě tyto organismy filtrující vodu. Potravní vztahy se proto proměnily jinak, než by naznačoval vliv jednotlivých stresových faktorů posuzovaných odděleně.
V létě se situace obrátila. Oteplení i pesticidy společně snížily množství zooplanktonu, který běžně reguluje růst řas. Slabší tlak na jejich spásání umožnil fytoplanktonu rychlejší rozvoj. Změny se následně přenesly i na vyšší články potravního řetězce, protože predátoři byli více závislí na dostupnosti kořisti než na přímém působení chemických látek.
Citlivě reagovali také živočichové žijící u dna. Larvy pakomárů i vodní stínky ubývaly vlivem vyšší teploty i pesticidů během obou sledovaných období. V létě se navíc zpomalil rozklad spadaného listí, který patří mezi klíčové procesy zajišťující koloběh živin ve sladkých vodách. Menší počet rozkladačů tak ovlivnil fungování celého ekosystému.
Nestačí hodnotit jednotlivé hrozby odděleně
Výsledky ukazují, že dopady chemického znečištění nelze posuzovat bez ohledu na klimatické změny. Stejná směs pesticidů totiž měla v zimě a v létě odlišné následky a její účinky se měnily podle toho, jak byly v daném období uspořádány potravní vztahy mezi organismy.
Autoři upozorňují, že současné hodnocení rizik se většinou zaměřuje na jednotlivé stresové faktory odděleně. Experiment ale naznačuje, že právě jejich kombinace může měnit fungování sladkovodních ekosystémů výrazněji, než by odpovídalo součtu jejich samostatných účinků. Proto podle nich bude potřeba více zohledňovat sezónní změny i souběžné působení oteplování a chemického znečištění při ochraně vodních ekosystémů.
