Z texaského kosmodromu Starbase v noci na dnešek odstartoval raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na Zemi prakticky bez úhony, uvedla agentura Bloomberg.
Byl to 13. start lodi tohoto typu a zároveň šlo o první zkušební let společnosti Elona Muska poté, co upsala své akcie na burzu. Plavidlo nevstoupilo na oběžnou dráhu kolem Země, ale letělo takzvanou transatmosférickou dráhou.
SpaceX launches 13th Starship test, briefly deploys first upgraded Starlinks https://t.co/Dkkrd7dNcx https://t.co/Dkkrd7dNcx
— Reuters (@Reuters) July 25, 2026
Loď tyčící se do výšky 124 metrů vzlétla ze základny Starbase na jižním cípu Texasu. Let pozorně sledoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), neboť Starship má do budoucna sloužit k dopravení posádek na Měsíc.
Hodinová cesta skončila přistáním lodi na hladině Indického oceánu. Na ní plavala i v okamžiku, kdy se webový přenos společnosti SpaceX chýlil ke konci, což vyvolalo jásot zaměstnanců na startovišti, poznamenala agentura AP.
Při návratu raketového nosiče se podle AP nepodařilo znovu zažehnout dostatečný počet motorů, takže raketa dosedla na hladinu Mexického zálivu rychleji, než bylo v plánu. Přesto šlo o zlepšení oproti předchozímu letu v květnu, kdy se kvůli poruše motoru vymkl kontrole a zřítil se do Mexického zálivu. Firma před startem vyměnila šest z třiatřiceti motorů prvního stupně poté, co při předchozím pokusu jejich selhání vedlo k přerušení odpočtu na poslední chvíli.
Samotná loď Starship má podle SpaceX za sebou dosud nejměkčí dosednutí na hladinu v historii programu. Plavidlo po přistání zůstalo téměř neporušené a vzplanulo jen mírně, uvedla AP. Při dřívějších letech obvykle při dosednutí vybuchovalo nebo se rozlomilo ještě ve vzduchu.
Musk už dříve uvedl, že do konce roku by Starship měl být plně opakovaně použitelný, podobně jako běžné dopravní letadlo. Do naplnění tohoto cíle však firmě zbývá ještě řada kroků. Kromě zvládnutí návratu a opětovného zažehnutí motorů bude muset prokázat schopnost tankovat palivo přímo na oběžné dráze a provést sérii startů v rychlém sledu, než bude moci nosič nasadit pro lety s posádkou.
SpaceX a NASA nedávno výrazně upravily harmonogram a podobu lunárního programu Artemis kvůli technické náročnosti vývoje lodi Starship HLS a komplexním nárokům na doplňování kryogenního paliva na oběžné dráze.
První pilotované přistání lidské posádky na Měsíci se posunulo z původně plánované mise Artemis III na misi Artemis IV s novým termínem v roce 2028. Artemis III bude nejdříve na konci roku 2027 na nízké oběžné dráze Země testovat dokovací manévry a prověrku systémů. SpaceX musí také před vysláním astronautů provést úspěšné zkušební lunární přistání bez posádky.
SpaceX upsala své akcie na burzu Nasdaq 12. června při největší primární nabídce akcií (IPO) v historii. Emisní cena činila 135 dolarů za kus. Krátce poté se cena vyšplhala až na rekordních 225,64 dolaru. Firma SpaceX tak na krátkou dobu překonala v tržní hodnotě internetový obchod Amazon i softwarovou společnost Microsoft a Musk byl podle odhadů magazínu Forbes či agentury Bloomberg považován za prvního dolarového bilionáře.
Cena akcií od té doby výrazně klesla a naposledy se obchodovaly přibližně za 115 dolarů, odhadované Muskovo jmění tak kleslo výrazně pod 800 miliard dolarů.
