Nedostatek srážek a vysoké teploty snížily hladinu Rýna natolik, že nákladní lodě nemohou využívat svou běžnou kapacitu. Omezení prodražuje přepravu surovin a paliv a komplikuje zásobování německého průmyslu. Déšť situaci mírně zlepšil, dopravní náklady však zůstávají vysoké.
Nízká hladina Rýna zvyšuje náklady na nákladní dopravu a narušuje zásobování německých podniků. Řeka představuje jednu z nejdůležitějších evropských dopravních tepen. Přepravují se po ní suroviny, pohonné hmoty, obilí, uhlí, rudy i hotové výrobky.
Na kritickém úseku u města Kaub mohou některé lodě přepravovat méně než pětinu obvyklého nákladu. Dopravci proto zásilky rozdělují mezi několik plavidel a k běžným cenám přidávají příplatky za nízkou hladinu. Přeprava jedné tuny nákladu tankovým člunem z Rotterdamu do Karlsruhe zdražila z přibližně 45 eur na konci června na 115 až 125 eur.
Omezení pocítily průmyslové podniky
Problémy se zásobováním už zasáhly také německou ocelářskou společnost Thyssenkrupp Steel. Firma kvůli omezeným dodávkám surovin do závodu v Duisburgu mírně snížila výrobu ve vysokých pecích. Vlastní říční přepravu musela pozastavit a začala si pronajímat plavidla s menším ponorem. Dodávky zákazníkům podle ní zatím ohrožené nejsou.
Nízká hladina může zkomplikovat také distribuci pohonných hmot. Německé rafinerie sice získávají ropu převážně prostřednictvím ropovodů, k přepravě zpracovaných produktů ale ve velkém využívají Rýn. Pokud by se lodní doprava zastavila, bylo by podle odhadu Německého hospodářského institutu potřeba každý den přibližně tři tisíce dalších silničních cisteren.
Déšť přinesl pouze částečnou úlevu
Srážky na jihu Německa hladinu řeky mírně zvedly a další růst se očekává v následujících dnech. Nákladní lodě však nadále vyplouvají pouze částečně naložené a průmyslové podniky platí za dopravu výrazně více než na začátku léta.
Dopady veder přitom nekončí u říční přepravy. Analýza ING upozorňuje, že vysoké teploty snižují produktivitu práce, zatěžují infrastrukturu a narušují dodavatelské řetězce. V minulých letech patřilo Německo spolu se Španělskem mezi evropské státy, jejichž výrobu letní vedra omezovala nejvýrazněji.
