Ghanský soud poslal na jeden rok do vězení uživatelku sociální sítě TikTok Camillu Alhassan. Třiačtyřicetiletá žena byla odsouzena poté, co se přiznala k obvinění z urážlivého chování a šíření nepravdivých informací v souvislosti s videi namířenými proti prezidentovi Johnu Mahamovi. Informuje o tom BBC, Modern Ghana a další servery.
TikTokerka během uplynulých týdnů zveřejnila několik videí, ve kterých bez předložení jakýchkoli důkazů tvrdila, že prezident údajně obětoval a poté zakopal 32 krav při rituálu, jenž mu měl zajistit vítězství v parlamentních volbách v roce 2024.
Ghana TikToker jailed after sharing false news about the president https://t.co/h8VgucydRQ
— BBC News (World) (@BBCWorld) July 17, 2026
Ve svých příspěvcích zároveň zpochybnila vládní program zaměřený na distribuci hygienických vložek školním dívkám. Tvrdila, že vložky mají být údajně „prokleté“ a jejich používání má vést k neplodnosti. Ani pro tato tvrzení nepředložila žádné důkazy.
Případ vyvolal v Ghaně značnou pozornost a znovu otevřel debatu o šíření dezinformací na sociálních sítích. Podle žalobců mohly nepravdivé informace poškodit důvěru veřejnosti ve státní instituce a vyvolat zbytečnou paniku.
Právní zástupce ženy Kwadwo Gyamfi Bonsu po skončení přelíčení uvedl, že soud zprostil jeho mandantku obvinění z kyberšikany, ale shledal ji vinnou z urážlivého chování, za což ji poslal na rok do vězení. Právník zažádal podle svých slov o mírnější trest, ale soud konstatoval, že trest vězení bude sloužit jako odstrašující příklad pro ostatní.
Soud při vynesení rozsudku přihlédl k tomu, že se obžalovaná ke skutkům přiznala. Přesto dospěl k závěru, že zveřejněná tvrzení byla natolik závažná, že si zaslouží nepodmíněný trest odnětí svobody v délce jednoho roku.
Rozporuplné reakce na verdikt
Rozsudek vyvolal rozdílné reakce. Zatímco část veřejnosti jej vnímá jako důležitý krok proti šíření nepravdivých informací, kritici upozorňují na otázky týkající se svobody projevu a přiměřenosti trestu za obsah zveřejněný na sociálních sítích.
Případ je dalším z řady incidentů, které upozorňují na rostoucí tlak afrických vlád na regulaci obsahu publikovaného na digitálních platformách. Úřady argumentují potřebou chránit veřejnost před dezinformacemi, odpůrci však varují, že podobné kroky mohou být zneužívány k potlačování kritiky politických představitelů.
