Podvodná SMS už dávno nevypadá jen jako špatně přeložená zpráva s podezřelým odkazem. Útočníci se vydávají za banky, dopravce, úřady nebo policii a spoléhají na rychlou reakci. U starších lidí může jediný klik skončit zbytečnou platbou, ztrátou osobních údajů nebo přístupem k bankovnímu účtu.
Základní rada zní jednoduše, ale v praxi často nestačí. Nestačí rodičům nebo prarodičům jen opakovat, aby byli opatrní. Lepší je telefon a bankovní účty nastavit tak, aby se k podvodné zprávě dostali hůř a aby jeden špatný klik neměl okamžitě drahé následky.
Podvodníci často pracují s tlakem. Tvrdí, že je potřeba zaplatit pokutu, doplatek za balík, ověřit bankovní účet nebo potvrdit vrácení peněz. Zpráva může působit naléhavě a odkaz může na první pohled připomínat oficiální web. Právě proto je důležité neotevírat odkazy ze stránky, ale přejít na web banky, dopravce nebo úřadu ručně.
Česká policie dlouhodobě upozorňuje, že banky, úřady ani doručovací služby po lidech přes SMS nechtějí citlivé údaje, hesla ani přístup k telefonu. Podezřelá je hlavně zpráva, která vyžaduje rychlou platbu, zadání údajů z karty nebo přihlášení do internetového bankovnictví. U podobných zpráv je bezpečnější nereagovat, odkaz neotvírat a pravost si ověřit přímo u instituce přes oficiální kontakt.
Pomoci může i několik úprav v samotném telefonu. Na iPhonu lze filtrovat zprávy od neznámých odesílatelů a oddělit je od běžné konverzace. U lidí, kteří jsou náchylnější ke klikání na každý nový podnět, dává smysl také vypnout upozornění nebo červené odznaky u aplikace Zprávy, protože právě ty často svádějí k neustálému otevírání nových SMS.
Další možností jsou komunikační limity. V iPhonu lze přes funkci Čas u obrazovky omezit, kdo se může s uživatelem spojit přes telefon, zprávy nebo FaceTime. U Androidu je vhodné zkontrolovat, zda je zapnutá ochrana proti spamu ve Zprávách Google, případně podezřelé konverzace rovnou blokovat a nahlašovat jako spam.
Samotné filtrování ale všechno nevyřeší. Důležitější je odstranit z telefonu a prohlížeče uložené platební karty, pokud je daný člověk nutně nepotřebuje. Podvodná stránka pak nemůže tak snadno proměnit jeden impulzivní klik v platbu. Stejně užitečné je nastavit v bance nízké limity pro platby kartou a zapnout upozornění na každou transakci.
Rodina by se měla domluvit také na jednoduchém pravidle. Jakmile přijde SMS o penězích, pokutě, balíku, účtu nebo výhře, nemá se nic platit hned. Zprávu je lepší ukázat někomu blízkému nebo zavolat přímo bance či instituci. Ne na číslo uvedené ve zprávě, ale na kontakt z oficiálního webu nebo z platební karty.
Pokud už člověk na podvodný odkaz klikl a zadal údaje, je potřeba rychle kontaktovat banku, změnit hesla a kartu zablokovat. Při vzniklé škodě má smysl obrátit se i na policii. U SMS vydávajících se za policii nebo státní portál je obezřetnost obzvlášť důležitá, protože podobné kampaně se v Česku objevují opakovaně.
Nejde o to vzít rodičům telefon nebo je strašit technikou. Cílem je nastavit pár jednoduchých brzd, které ztíží cestu podvodníkům. V době, kdy falešná zpráva dokáže napodobit banku i úřad, je taková pojistka praktičtější než další připomínka, že se má dávat pozor.
