Poprask kolem akcií spojených s umělou inteligencí nadále trvá, momentum po Nvidii přebírají další dvě americké firmy. Intel a Micron předvádějí na burze extrémně vysoké zhodnocení. První jmenovaný nově těží z dohody s Applem, kterou oslavil i Donald Trump.
Konzervativní investoři považují za solidní roční návratnost zhruba šest procent. Dravější pak stabilně cílí na deset, možná i dvacet procent ročně. Burzovní výkonnost, kterou teď předvádějí společnosti Intel a Micron, proto na první pohled vypadá jak z jiného světa. Jako by patřila do světa hazardu.
Přitom Intel byl ještě před rokem téměř na odpis. O akcie kdysi populárního výrobce procesorů nebyl zájem. Loni v srpnu ale do společnosti vstoupila americká vláda, když získala 10procentní podíl. Donald Trump má Intel v oblibě, protože vyrábí čipy výhradně na půdě USA.
Intel se tak najednou stal v očích investorů opět vyhledávanou akcií. Za letošek už na burze posílil o 240 procent. Roční výkonnost je pak naprosto bizarní – více než 530 procent.
Nově Intel na burze povzbudila dohoda se společností Apple. Firmy se domluvily, že budou část čipů vyvíjet a vyrábět společně ve Spojených státech, což patřičně oslavil i šéf Bílého domu.
Kdo je druhým polovodičovým gigantem?
Aktuálně na burze není moc firem, které by dokázaly předvést ještě lepší výkony než Intel, vyplývá z dat Stockanalysis. Jedna společnost tady ale je. Shodou okolností jde rovněž o výrobce polovodičů, místo procesorů se ale soustředí spíš na paměti.
Jedná se o společnost Micron, která už nakoukla do první dvacítky nejhodnotnějších společností světa. Za letošek titul předvedl výkonnost zhruba 300 procent. Za poslední rok pak Micron posílil o více než 800 procent.
Intel i Micron profitují z ohromující poptávky po výpočetním výkonu, kterou způsobuje rozmach umělé inteligence. Mezi klienty Micronu navíc patří velcí hráči na trhu jako Nvidia, Amazon, Microsoft nebo Google.
