Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů. Napsal o tom list The Independent.
Výzkumníci využili umělou inteligenci k analýze osmi milionů digitalizovaných rostlinných vzorků pocházejících z posledního století. Algoritmus zkoumal fotografie více než 200 tisíc druhů a určoval, zda se na nich nacházejí květy. Díky tomu mohli vědci sledovat změny v období kvetení v různých částech světa. Nejvýraznější posuny zaznamenali v tropických oblastech.
Artificial intelligence and digitisation have been identified as a potential turning point in the "race against extinction" faced by botanists trying to identify and save vital plants before they vanish, according to a new reporthttps://t.co/TQYMAW7EVH
— RTÉ News (@rtenews) June 16, 2026
Zjištění je součástí nové zprávy State of the World’s Plants and Fungi, na níž spolupracovalo 400 vědců ze 40 zemí. Autoři upozorňují, že hrozby pro rostliny a houby jsou pravděpodobně mnohem větší, než se dosud předpokládalo. Riziko vyhynutí bylo zatím vyhodnoceno u méně než pětiny známých rostlin a pouhých 0,6 procenta hub.
Ještě máme co objevovat
Vědci zároveň odhadují, že na objevení stále čeká asi 100 tisíc druhů rostlin a dva miliony druhů hub. Jen v letech 2024 a 2025 popsali odborníci 4600 nových rostlin a 7800 nových hub. Podle ředitele vědy botanických zahrad Kew Alexandrea Antonelliho však jde pouze o špičku ledovce a některé nově objevené druhy mohou čelit vyhynutí prakticky okamžitě.
Naději podle autorů přinášejí moderní technologie. Královské botanické zahrady v Kew dokončily digitalizaci svého herbáře a sbírky hub, která zahrnuje 7,4 milionu vzorků. Některé pocházejí ještě z dob Charlese Darwina. Digitalizované záznamy jsou nyní součástí celosvětové databáze čítající 145 milionů záznamů.
Velký potenciál skrývají také houby. Vědci zkoumají jejich genetickou výbavu v naději, že objeví nové léky, alternativy k masu nebo organismy schopné rozkládat plastový odpad. Technologie tak otevírají dveře k poznatkům, které byly po staletí ukryté v archivech a vědeckých sbírkách po celém světě.
