Spojené státy za poslední tři desetiletí způsobily světu ekonomické škody v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů (přibližně 230 bilionů korun). Vyplývá to z nové studie, která se podle listu The Guardian snaží vyčíslit dopady klimatické změny na globální ekonomiku. Paradoxní přitom je, že přibližně čtvrtina těchto ztrát dopadla přímo na samotné USA.
Amerika je historicky největším producentem emisí skleníkových plynů, podle této studie tak nese největší odpovědnost za zpomalení ekonomického růstu ve světě. Druhá v pořadí je Čína, která od roku 1990 způsobila škody odhadované na 9 bilionů dolarů. Dopady však nejsou rovnoměrné. Nejvíce zasahují chudší země, které se na vzniku problému podílely jen minimálně.
US accounted for most greenhouse emissions in three decades
— WION (@WIONews) March 27, 2026
Report: US caused $10 trillion climate damage
Current highest emitter China second with $9 trillion damages @Mohammed11Saleh has more details pic.twitter.com/SnaNP0KzOL
Například Indie podle studie přišla kvůli americkým emisím o zhruba 500 miliard dolarů, Brazílie pak o 330 miliard. Podle hlavního autora studie Marshalla Burkeho ze Stanfordovy univerzity jde o obrovská čísla, která ukazují, že americké emise poškodily nejen domácí ekonomiku, ale i řadu dalších částí světa.
Studie pracuje s konceptem takzvaných „ztrát a škod“, tedy souhrnu ekonomických dopadů způsobených rostoucími teplotami, extrémním počasím nebo neúrodou.
Smrt tisícem řezů
Výzkum přitom nezahrnuje všechny důsledky klimatické krize, ale zaměřuje se na to, jak vyšší teploty zpomalují ekonomickou aktivitu. „Když se oteplí jen o něco málo, ekonomika roste pomaleji. Když se tyto efekty kumulují po desetiletí, vznikne obrovský rozdíl. Je to jako smrt tisícem řezů,“ popsal Burke.
Právě tento princip podle vědců vysvětluje, proč jsou škody tak rozsáhlé. Vyšší teploty totiž snižují produktivitu práce, zatěžují zdravotní systémy a komplikují fungování celé společnosti. Zároveň dopadají nejtvrději na ty, kteří za problém nenesou odpovědnost.
Ekonom Gernot Wagner z Kolumbijské univerzity upozorňuje, že náklady na klimatickou změnu rostou rychleji než samotné emise. Investice do omezení emisí se proto podle něj dlouhodobě vyplácí.
Debata o odpovědnosti však zůstává politicky citlivá. Rozvojové země dlouhodobě požadují, aby bohatší státy přispívaly na řešení škod způsobených klimatickou krizí. Spojené státy se tomu ale brání. Administrativa Donalda Trumpa navíc odstoupila od mezinárodních klimatických dohod a omezila podporu projektů čisté energie.
Podle některých expertů studie stále nezachycuje plný rozsah problému. Ekonomka Frances Moore upozorňuje, že ztráta jednoho dolaru má pro chudého člověka výrazně větší dopad než pro bohatého. Skutečné škody tak mohou být ještě výrazně vyšší.
