Hormuzský průliv zůstává podle Íránu otevřený pro lodní dopravu, ne ale bez výjimky. Teherán nově tvrdí, že plavbu umožní všem plavidlům kromě těch, která spojuje se svými nepřáteli. Přichází to ve chvíli, kdy se kolem jedné z nejdůležitějších námořních tras světa dál stupňuje napětí.
Nové vyjádření zaznělo poté, co Donald Trump pohrozil útokem na íránské elektrárny, pokud průliv nebude do 48 hodin „zcela otevřený“. Íránský zástupce při mezinárodní námořní organizaci Ali Mousavi následně prohlásil, že lodě, které nejsou napojené na „íránské nepřátele“, mohou průlivem proplout, pokud budou s Teheránem koordinovat bezpečnostní a ochranná opatření.
Hrozba útoků během americko izraelské války s Íránem už nyní dopravu v úžině výrazně omezila. Mnoho lodí se průjezdu vyhýbá, protože se obává další eskalace. Právě Hormuzský průliv je přitom trasou, kudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Jakýkoli delší výpadek by tak mohl rychle ovlivnit i světové energetické trhy.
Teherán zároveň tvrdí, že je připraven spolupracovat s Mezinárodní námořní organizací na posílení bezpečnosti v Perském zálivu a na ochraně námořníků. Mousavi dodal, že „diplomacie zůstává pro Írán prioritou“. Současně ale zdůraznil, že zásadní je úplné zastavení agrese a obnovení vzájemné důvěry. Za příčinu současné situace v Hormuzském průlivu označil americké a izraelské útoky na Írán.
Napětí kolem průlivu mezitím sledují i další země. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi připustil, že pokud by bylo dosaženo úplného příměří a problémem by se staly námořní miny, Tokio by mohlo uvažovat o nasazení armády k jejich odstraňování. Zdůraznil ale, že jde zatím jen o hypotetickou možnost.
Právě Japonsko patří mezi státy, pro které je dění v Hormuzském průlivu mimořádně citlivé. Každé další omezení provozu v této oblasti totiž může okamžitě zvýšit tlak na ceny energií a zároveň znovu připomenout, jak křehká je bezpečnost jedné z klíčových tepen světového obchodu.
