Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, konflikt na Blízkém východě může výrazně ovlivnit i válku na Ukrajině. Na Kyjev a Moskvu bude mít americko-izraelská válka s Íránem asymetrický vliv, negativní důsledky však pocítí obě strany.
Ukrajina je závislá na americké protivzdušné obraně. Rusko rozsévá teror ostřelováním civilní a energetické infrastruktury. Systémy Patriot jsou páteří ukrajinského raketového deštníku, zejména proti střelám Iskander a Kinžal. Rusko letos zintenzivnilo kombinované útoky dronů a těchto střel.
Ještě před válkou s Íránem se USA zdráhaly tyto systémy Ukrajině poskytnout vzhledem ke globálním závazkům a omezeným zásobám. Evropští spojenci rovněž disponovali jen omezenými kapacitami těchto systémů. Řadu z nich mají Spojené státy a jejich evropští partneři právě na Blízkém východě.
MORE: Russia’s war in Ukraine is constraining Russia’s ability to provide military support to Iran, also highlighting how Russia has become less reliant on Iran for its war effort in Ukraine over time as Russia has indigenized the production of much of what it previously imported… https://t.co/1BxhSQNAng pic.twitter.com/UsHkO9URSa
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) February 28, 2026
Írán překvapil prudkými odvetnými údery na americké základny a cíle partnerů USA. Každý den útočí drony i raketami. Země Perského zálivu se brání právě i systémy Patriot, které jsou nasazovány proti různým typům raket, ale i proti levným dronům. V posledních dnech tyto systémy použily země jako Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
A právě tady nastává problém. Každý systém Patriot bránící Perský záliv mohl být nasazen u Oděsy nebo Charkova. Každá protivzdušná raketa vyslaná proti íránské střele či dronu mohla zachránit desítky životů v některém z ukrajinských měst. Pokud se válka v Íránu protáhne, zhorší to dostupnost těchto systémů pro Kyjev.
Spotřebu dronů Šáhid Íránem Rusko příliš nepocítí. Moskva se na ně sice spoléhala v prvních fázích války, postupně ale do značné míry přešla na vlastní drony Geran. Íránský asymetrický vliv na konflikt na Ukrajině je však zřejmý: zatímco napadená země bude mít obtížnější přístup k protivzdušné obraně, nepřítel ji bude moci dál zasypávat drony a raketami.
Ukrajinské řešení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel s řešením. Zemím Perského zálivu nabídl výměnou za systémy Patriot ukrajinské drony, technologie a výcvik k posílení obrany proti autonomním vzdušným prostředkům. Ukrajinská armáda je nejzkušenější v boji proti dronům na světě. Právě největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války změnil podobu válčení a dominantní roli v něm převzaly drony.
Kyjev skutečně s některými zeměmi Perského zálivu jedná. Jenže integrace ukrajinských obranných systémů do těch na Blízkém východě by byla extrémně náročná, protože se tyto státy spoléhají především na americký hardware. Armády těchto zemí by navíc musely Ukrajině důvěřovat v klíčových aspektech své obrany a americký prezident Donald Trump by musel schválit přemístění systémů Patriot z Blízkého východu na Ukrajinu.
V regionu by ale musela panovat mnohem stabilnější bezpečnostní situace. O ní rozhodne výsledek americko-izraelské intervence v Íránu. Ukrajina mimo jiné dostala od USA žádost o pomoc při obraně blízkovýchodních států před íránskými drony. Kyjev pomoc slíbil, Trump ale následně oznámil, že Spojené státy jeho podporu nepotřebují.
Zisky pro Rusko
Válka v Íránu může Ukrajinu nepřímo oslabit i tím, že ekonomicky podpoří Rusko. Hormuzský průliv je zablokovaný. Íránské revoluční gardy v něm podle amerických zpravodajců zřejmě pokládají miny a napadají tankery i další civilní plavidla. Ceny ropy kvůli tomu prudce vzrostly. Poprvé od začátku konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 překonaly hranici sta dolarů za barel. V následujících dnech začaly kolísat, stále se však drží vysoko.
Hormuzským průlivem proudí asi 20 procent světové ropy. Doprava je zde nyní paralyzována a uvázlo tu zhruba 150 ropných tankerů a tankerů se zkapalněným zemním plynem (LNG). Ruský export ropy však není na této trase závislý. Moskva posílá černé zlato přes baltské a černomořské přístavy a přes Suezský průplav. Takto vývoz přeorientovala po uvalení západních sankcí po invazi na Ukrajinu.
Indie a Čína se sice postupně od ruské ropy odklánějí, situace v Hormuzském průlivu však může trend změnit. Nejen kvůli blokádě v průlivu, ale i v důsledku amerických úderů na íránskou ropnou infrastrukturu zásadní pro export nyní země vyvážející ropu přes průliv hledají alternativní řešení. A to jim nabídla Moskva.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prohlásil, že Rusko je připraveno zvýšit dodávky ropy do Číny i Indie. Již před válkou v Íránu byla levnější ruská ropa pro tyto země lákavá. Díky tomu teď Moskva na nestabilitě Blízkého východu vydělává.
Nebude to spásné řešení, válka v Íránu by ale mohla vést ke zvýšení ruských příjmů a snížení státního rozpočtového deficitu, pokud by trvala dlouho. To by mohlo ruského diktátora Vladimira Putina motivovat k protahování „speciální vojenské operace“ a ztížit diplomatické snahy o její ukončení.
Diplomatické rozptýlení
Pokud nějaké diplomatické snahy přijdou. Válka s Íránem totiž nasměrovala pozornost světa na Blízký východ. Palba zbraní na Ukrajině ale neutichla. Naopak. Zatímco Washington je plně zaneprázdněn bojem proti islámské republice, evropské země se zaměřují na šok na energetickém trhu. I Zelenskyj varoval, že se na Ukrajinu může zapomenout.
Opadající zájem o Ukrajinu může Putina přesvědčit, že pokračování invaze nic nebrání. Na druhou stranu na Kyjev alespoň není vyvíjen tlak na přijetí „špatné dohody“, která by hrála ve prospěch Kremlu, a může se soustředit na malé protiofenzivy a zlepšování svých pozic na frontě.
Jinými slovy, válka s Íránem vytvořila nad Ukrajinou vakuum. Moskva dostala signál, že si může dovolit čekat, a Kyjev bojuje o pozornost.
I kdyby válka s Íránem brzy skončila a Ukrajina se vrátila do středu pozornosti, USA by už nemusely mít zájem zemi pomáhat. Podle průzkumů je Trumpova politika na Blízkém východě značně nepopulární. Americkou veřejnost Írán příliš nezajímá. Co ji však zajímá, jsou ceny potravin v supermarketech.
Je možné, že se v americké veřejnosti začnou šířit protiválečné a izolacionistické nálady. Američané by mohli ztratit zájem o angažovanost své země ve vzdálených konfliktech. Válka s Íránem by mohla spustit odpor vůči zahraničním závazkům Washingtonu a povzbudit domácí aktéry volající po snížení přítomnosti Spojených států ve světě. To může ohrozit nejen Ukrajinu bránící se ruské agresi, ale i stabilitu celého starého kontinentu.
Slábnoucí ruský vliv
Na druhou stranu válka s Íránem neprospěla ani Rusku. Když padl režim Bašára Asada v Sýrii, Moskva nezasáhla a přišla o klíčového spojence na Blízkém východě. Ani na americký útok na Venezuelu Putin nereagoval. Přišel tak o dalšího spojence, tentokrát v Latinské Americe. Nyní má problémy jeden z jeho nejvýznamnějších partnerů.
Rusko sice poskytuje Teheránu zpravodajské informace o amerických cílech, nemá však dostatečné obranné ani ekonomické kapacity k poskytnutí vojenské nebo ekonomické pomoci.
Kreml by navíc riskoval eskalaci a přímou konfrontaci s USA, což si podle expertů nepřeje. Jeho vliv na Blízkém východě, který byl pro Rusko zásadní již v dobách Sovětského svazu, slábne. To znevýhodňuje i celou protiamerickou osu složenou z Ruska, Číny, Íránu a Severní Korey, která si klade za cíl zvrátit světový řád v neprospěch USA.
Rusko nyní působí jako méně rovnocenný architekt nového světového řádu, který se snaží využít krizí jinde ve světě, aby mohl dál vést svou vlastní válku. Tu přitom Moskva plánovala vyhrát do tří dnů, mnohem menší stát si však nedokázala podmanit ani po čtyřech letech.
„Rusko se zjevně nepustí do žádné vojenské konfrontace s USA a Izraelem. Teheránu ani nevyslalo sebemenší znamení, že by mu mohlo poskytnout jakoukoli formu podpory. Další kroky Kremlu budou zřejmě zaměřeny na udržení jeho důvěryhodnosti coby protizápadního partnera, ale zároveň na to, aby se vyhnul zatažení do druhého konfliktu vysoké intenzity,“ napsal Grégoire Roos, ředitel programů pro Evropu, Rusko a Eurasii v Chatham House.
„Bude se také snažit zachovat prostor pro vyjednávání s Washingtonem v dalších otázkách, v neposlední řadě v jednáních o ukončení války na Ukrajině. Dokud se situace v Íránu nevyjasní, klíčovým přístupem Moskvy bude takzvané ‚strategické zajišťování‘,“ domnívá se Roos.
Co z toho vyplývá
Válka mezi USA, Izraelem a Íránem může výrazně ovlivnit konflikt na Ukrajině. Na jedné straně oslabuje Kyjev, protože část systémů protivzdušné obrany a pozornosti Západu se přesune na Blízký východ, přičemž růst cen ropy teoreticky ekonomicky pomůže Rusku.
Na druhé straně konflikt zároveň odhaluje omezené schopnosti Moskvy pomáhat svým spojencům a oslabuje její vliv v regionu. Výsledkem je geopolitická situace, která potenciálně povede k prodloužení války na Ukrajině a zvýšení globální nejistoty.
