EkologiePlaneta se otepluje nejrychleji v historii měření

Planeta se otepluje nejrychleji v historii měření

Tempo globálního oteplování v posledním desetiletí výrazně zrychlilo. Nová studie ukazuje, že planeta se zahřívá téměř dvakrát rychleji než v předchozích dekádách. Pokud trend vydrží, svět může překročit hranici oteplení 1,5 °C už před rokem 2030.

Lidstvo zahřívá planetu rychleji než kdy dřív. Naznačuje to nová studie, která analyzovala dlouhodobá měření globální teploty. Vědci se snažili odfiltrovat přirozené výkyvy klimatu, například vliv El Niño, sluneční aktivity nebo sopečných erupcí. Po jejich odečtení se ukázalo jasné zrychlení oteplování.

Podle výpočtů stoupla rychlost růstu teploty z necelých 0,2 °C za desetiletí mezi lety 1970 a 2015 na zhruba 0,35 °C za dekádu v posledních deseti letech. Tak rychlé tempo vědci v moderních záznamech ještě neviděli. Systematická měření přitom sahají až do roku 1880.

Oteplování se zrychlilo po roce 2014

Autoři studie analyzovali pět hlavních datových souborů globální teploty. Patří mezi ně databáze NASA, amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru nebo organizace Berkeley Earth. Z každého datasetu se snažili odstranit vlivy přirozené variability klimatu.

Výsledek byl překvapivě konzistentní. Ve všech souborech se zrychlení oteplování objevilo kolem let 2013 nebo 2014. Klimatolog Stefan Rahmstorf z Potsdam Institute for Climate Impact Research říká, že trend je statisticky velmi výrazný. Podle něj se trend oteplování po roce 2014 téměř zdvojnásobil.

Výzkumníci tvrdí, že jde o první případ, kdy se podařilo statisticky prokázat zrychlení globálního oteplování v moderních datech. Analýza podle nich ukazuje, že signál změny klimatu je silnější, než se dosud zdálo.

Planeta se už nyní oteplila asi o 1,4 °C oproti předindustriální době. Další růst teploty navíc urychluje pokles emisí sírových aerosolů, které dříve částečně ochlazovaly atmosféru. Tyto znečišťující látky sice škodí lidskému zdraví, ale zároveň odrážejí část slunečního záření.

Vědci varují před překročením limitu

Pokud současné tempo vydrží, hranice oteplení 1,5 °C může být překročena velmi brzy. Podle Rahmstorfa by to mohlo nastat ještě před rokem 2030. „Pokud se tempo oteplování z posledních deseti let udrží, povede to k dlouhodobému překročení limitu 1,5 °C před rokem 2030,“ říká.

Některé analýzy naznačují, že k překročení této hranice může dojít ještě dříve. Data evropské služby Copernicus například naznačují, že dlouhodobý průměr by mohl limit překonat už letos, pokud se trend nezpomalí. Další datové soubory ukazují na roky 2028 nebo 2029.

Klimatolog Claudie Beaulieu upozorňuje, že rychlejší oteplování by výrazně zúžilo prostor pro splnění pařížských klimatických cílů. Podle ní by pak bylo mnohem těžší udržet globální oteplení pod hranicí 2 °C.

Současně ale někteří odborníci vyzývají k opatrnosti. Klimatolog Zeke Hausfather připomíná, že část posledního oteplení může souviset s přirozenými výkyvy klimatu. „Existuje poměrně široká shoda, že v posledních letech došlo k detekovatelnému zrychlení oteplování,“ říká. Dodává ale, že zatím není jasné, kolik z tohoto nárůstu způsobují lidské emise a kolik přirozená variabilita.

Podobně skeptický je statistik Robert Lund z University of California Santa Cruz. Připomíná, že klimatický systém je velmi složitý. Podle něj je potřeba další výzkum. „Neexistuje zatím statistický důkaz, že se oteplování náhle výrazně zrychlilo,“ říká.

Jisté je jedno. Poslední tři roky byly globálně nejteplejší v historii měření. V atmosféře dál přibývají skleníkové plyny a vědci začínají mít obavy, že některé přírodní systémy pohlcující oxid uhličitý mohou postupně slábnout.

Podle Rahmstorfa tak bude další vývoj záviset hlavně na tom, jak rychle lidstvo omezí spalování fosilních paliv. Jak rychle se bude Země dál oteplovat, nakonec závisí na tom, jak rychle snížíme globální emise CO2 z fosilních paliv na nulu.

Doporučujeme

Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii

Americký prezident Donald Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii v polovině června. Řekl to dnes novinářům, informuje agentura Reuters. Trumpova účast byla dosud nejistá.

Trump zvýší cla na evropská auta na 25 procent

Donald Trump znovu vyostřuje obchodní spor s Evropskou unií. Americký prezident oznámil, že od příštího týdne zvýší cla na osobní a nákladní auta z EU na 25 procent. Tvrdí, že Brusel nedodržuje dříve dohodnutou obchodní úmluvu se Spojenými státy.

Muž v Jeruzalémě zaútočil na jeptišku

Izraelská policie zadržela šestatřicetiletého muže kvůli útoku na francouzskou katolickou jeptišku ve východním Jeruzalémě. Incident zachytila bezpečnostní kamera a video vyvolalo silné odsouzení ze strany izraelských úřadů i francouzských představitelů.

Turecká policie použila plyn proti prvomájové demonstraci, zadržela stovky lidí

Turecká policie dnes použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.

Írán zaslal USA další návrh na jednání, uvádí média

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Hrozí bitcoinu výrazný propad? Dubnový růst nemá pevné základy, varují analytici

Dubnový růst bitcoinu, během kterého se největší kryptoměna světa dostala z ceny 66 000 dolarů až na 79 000 dolarů, může podle analytiků stát na velmi křehkých základech. Data naznačují, že příznivý vývoj nebyl podpořen reálnou poptávkou investorů, ale především spekulativním obchodováním na futures trzích, přičemž makroekonomické podmínky se spíše zhoršují.

Na Krétě jsou desítky účastníků flotily, které dříve zadržel Izrael

Na Krétě se vylodily desítky propalestinských aktivistů, které Izrael ve čtvrtek zadržel při zásahu proti flotile směřující do Pásma Gazy. Napsala to dnes agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje na místě. Při čtvrtečním zásahu Izrael zadržel nejméně 175 účastníků flotily a tvrdil, že je předá Řecku, jehož ministerstvo zahraničí potvrdilo ochotu přijmout je na svém území.

Rusko znovu zaútočilo na Oděskou oblast, Ukrajina na ruský přístav Tuapse

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na jihoukrajinskou Oděskou oblast, která cílem dronových náletů byla i během předchozích nocí. Podle záchranářů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Naopak ukrajinské drony počtvrté během dvou týdnů zaútočily na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.

Bývalá vůdkyně Myanmaru Su Ťij se podle armády vrací do domácího vězení

Bývalou vůdkyni Myanmaru Aun Schan Su Ťij přesunula armáda z vězení do domácího vězení. Tento krok přichází po letech izolace, bez přímého kontaktu s rodinou. Není ale jasné, zda jde o skutečné uvolnění, nebo jen symbolické gesto.

Útočník na Židy v Londýně byl evidován v protiteroristickém programu, potvrdila policie

Muž podezřelý z antisemitského teroristického útoku v severním Londýně byl již dříve evidován v britském protiteroristickém programu Prevent. Potvrdila to britská policie.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford opustí Blízký východ, vydá se zpět do USA

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpět do Spojených států. Sníží se tím vojenská přítomnost Američanů v regionu v době války s Íránem. S odvoláním na americké představitele to napsal deník The Washington Post (WP). Návrat je očekávanou úlevou pro zhruba 4500 námořníků, kteří na lodi strávili deset měsíců. Plavidlo se na moři potýkalo s řadou problémů a nutně potřebuje opravit.

Ukrajina požádá USA o podrobnosti ohledně ruského návrhu příměří

Ukrajina požádá tým amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyjasnění podrobností ohledně ruského návrhu krátkodobého příměří. V příspěvku na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po telefonátech mezi americkým a ruským prezidentem zůstává mnoho otázek nezodpovězených, řekla dnes podle agentury Reuters šéfka diplomacie EU Kaja Kallas.

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Fed nechal sazby beze změny. Je nejrozpolcenější od roku 1992

Americký Federální rezervní systém (Fed) je nejrozpolcenější od roku 1992. Rada guvernérů většinově hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, čtyři její členové ale z různých důvodů hlasovali proti. Zatímco trh práce zůstává stabilní, obavy vzbuzuje rostoucí inflace kvůli válce v Íránu.

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama