Rio de Janeiro se každý rok rozzáří miliony třpytek. Nové studie ale ukazují, že po pětidenním veselí zůstávají na plážích vysoké koncentrace mikroplastů. Lesk karnevalu tak dopadá i na moře a jeho obyvatele.
Brazilský karneval patří k největším oslavám na světě. Do ulic vyrážejí miliony lidí, hudba duní podél pobřeží a těla se třpytí ve slunci. Třpytky zdobí obličeje, kostýmy i holou kůži. „Třpytky jsou základ, jak se obléct s minimální námahou,“ říká Bruno Fernandes, který si na pláži Flamengo vystačil s plavkami a stříbrným prachem ve vousech.
Jenže právě tento lesk má odvrácenou stranu. Výzkum na pláži Flamengo ukázal výrazný nárůst mikroplastů během karnevalu. Vědci odebírali vzorky písku před akcí, během ní i po jejím skončení. Další kontrolní odběr proběhl po osmi měsících. „Během karnevalu je koncentrace nekonečně vyšší než předtím a potom,“ říká Tatiana Cabrini z Federal University of the State of Rio de Janeiro.
Plastové fragmenty včetně třpytek tvořily 66,3 procenta všech nalezených mikroplastů. Vlákna představovala 26,2 procenta a granule 7,5 procenta. Některé vzorky podle Gabriela Sodré vypadaly jako souhvězdí. Třpytky jsou primární mikroplast. Vyrábějí se v částicích menších než pět milimetrů, obvykle z PET potaženého kovovou vrstvou. Jsou lehké a snadno se šíří větrem i vodou.
Greenpeace scientists say they found "extreme" concentrations of microplastic pollution in the Sargasso Sea; they're reviewing the findings. They found almost 1,300 fragments in 1 sample — more than levels found last year in the Great Pacific Garbage Patch https://t.co/bZ8viHiwLi
— CNN (@CNN) August 20, 2019
Tlak na pláž i moře
Flamengo hostila při sledovaném ročníku 18 průvodů. Tři z nich přilákaly přes 100 tisíc lidí. Celé město navštívilo asi osm milionů účastníků. Úklidové služby odvezly více než 1 600 tun odpadu ze street party a průvodů.
„Lidé se objímají, potí se a třením se uvolňují částice,“ říká Cabrini. Mikroplasty zůstávají v písku i několik dní po skončení oslav. Příliv a vítr je pak snadno odnesou do moře. Pláž leží v zátoce Guanabara, kterou už zatěžuje odpad ze šestnácti okolních obcí.
Částice mohou spolknout živočichové žijící u dna nebo druhy, které filtrují vodu. „Krab může přefiltrovat vlákno. Sežere ho ryba. Malou rybu sní větší ryba. A pokud ji sníme my, budeme také konzumovat mikroplasty,“ popisuje Cabrini. Mikroplasty na sebe navazují toxické látky a těžké kovy. Výzkum zmiňuje i souvislosti s reprodukčními problémy a vyšším rizikem infarktu či mrtvice.
Biolog Luana Yoshida upozorňuje na další efekt. Jakmile se třpytky dostanou do vody a ponoří se, odrážejí světlo a snižují záření dostupné rostlinám. V jiné studii třpytky snížily fotosyntézu brazilské vodní rostliny elodea o 30 procent. To může narušit celý potravní řetězec.
Zákazy a hledání náhrad
„Plastové třpytky by se měly zakázat,“ říká Cabrini. Pokud mají zůstat, měly by být biologicky rozložitelné. Alternativy už existují. Výrobci používají regenerovanou celulózu, syntetickou slídu, řasy, rostlinnou želatinu či přírodní barviva. Tyto materiály se rozkládají rychleji než plast.
V Evropě už zákaz plastových třpytek platí. Některé země omezily i další primární mikroplasty v kosmetice. V Brazílii leží návrh zákona o zákazu plastových a kovových třpytek ve sněmovně od roku 2020. Národní zdravotní agentura Anvisa mezitím zakázala použití dekorativních prášků s mikronizovaným polypropylenem na potraviny.
Přesto třpytky zůstávají symbolem karnevalu. „Musí tam být třpytky,“ říká Lucia Dias. „Když si je nenanesete doma, uděláte to cestou ven.“ Podle Frances Sansão, která vyrábí biologicky rozložitelné varianty, jsou Brazilci na třpytkách trochu závislí. Změna tradice tak nebude rychlá. Lesk karnevalu ale na plážích zůstává mnohem déle než hudba.
