Ministerstvo financí chystá návrat elektronické evidence tržeb v nové verzi EET 2.0 a zároveň chce snížit DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauracích. Zástupci gastronomických podniků i výrobců změny většinou vítají, nejvíc kvůli dani z nealka, zatímco EET berou spíš jako standardní součást provozu.
EET 2.0 má počítat s tím, že se do systému budou posílat údaje o platbách bez ohledu na to, jestli zákazník platí hotově, kartou nebo třeba přes QR kód. Záměr je nastavit reporting co nejjednodušeji, s dostatkem času na testování napojení pokladních systémů. Pro menší provozy se počítá i s jednoduchou webovou aplikací, aby nemusely řešit složitou techniku.
Výrazná změna se týká nejmenších podnikatelů. Při ročních příjmech do jednoho milionu korun má být možné do EET vůbec nevstoupit a místo toho zvolit paušální režim, který má zahrnovat i měsíční paušální daň 1500 korun. Start systému se plánuje od ledna příštího roku, nejdřív v pilotním režimu.
Restaurace a hotely většinou nečekají, že by je EET 2.0 finančně zatížila nákupem nových pokladen. V oboru už jsou pokladní systémy běžné a jejich dodavatelé je mají umět napojit na státní rozhraní, takže se má v praxi změnit hlavně to, kam se data posílají. Část provozovatelů navíc upozorňuje, že velká část tržeb už dnes běží bezhotovostně, takže se pro ně z hlediska každodenního provozu moc nemění.
Největší nadšení přichází kvůli plánovanému snížení DPH na nealkoholické nápoje konzumované v gastronomii. Výrobci mluví o tom, že by to mohlo pomoct návštěvnosti restaurací a do budoucna tlačí i na to, aby se nižší daň promítla také do prodeje v obchodech. Do kategorie nealkoholických nápojů se přitom počítá i nealkoholické pivo, takže úleva by se dotkla i tohoto segmentu.
Ekonomové a zástupci podnikatelů návrat EET obecně hodnotí jako krok k férovějším podmínkám, zároveň ale upozorňují na riziko dalších výjimek v daňovém systému. Debata se vede i kolem spropitného, kde se řeší, jak nastavit pravidla tak, aby nevznikala šedá zóna. Odhad přínosu pro rozpočet v řádu jednotek až nižších desítek miliard korun někteří berou jako spíš optimistický, zatímco za hlavní efekt považují hlavně kultivaci prostředí a omezení nepoctivé konkurence.
