Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.
Když Rusko v únoru 2022 vpadlo na Ukrajinu, západní analytici předpovídali rychlý pád jeho ekonomiky. „Ruská ekonomika je na cestě k tomu, aby se snížila na polovinu,“ dával jim tehdy za pravdu bývalý americký prezident Joe Biden. „Před touto invazí byla hodnocena jako 11. největší ekonomika světa. Brzy se nedostane ani mezi 20 nejlepších.“
Taková předpověď se však nenaplnila. Po šoku ruské ekonomiky ze západních sankcí přešla Moskva na válečnou ekonomiku. A ta začala vzkvétat. Místo aby Rusko vypadlo z první dvacítky, stalo se devátou největší ekonomikou světa. Překonalo Kanadu a Brazílii a dýchalo na krk Itálii, Francii a Velké Británii.
The Russian economy practically ground to a halt by the end of 2025. 🔥🔥🔥
— Jürgen Nauditt 🇩🇪🇺🇦 (@jurgen_nauditt) January 2, 2026
According to data from the Russian Ministry of Economic Development, GDP grew by only 0.1% year-on-year in November—the lowest figure since the beginning of 2023 and a direct signal of stagnation.… pic.twitter.com/zKmPeEyoSJ
Válečná ekonomika ale není udržitelná, varují od té doby odborníci. Rusko sice dokázalo obcházet západní sankce a masivně zbrojit a rozšiřovat svou armádu, tento model ale nezvyšuje produktivitu, nezlepšuje infrastrukturu a nepodporuje inovace v soukromém sektoru. Jde o neproduktivní výdaje.
Zaměstnanci jsou přesouvání do zbrojního průmyslu na úkor jiných odvětvích. Technologický pokrok stagnuje a životní úroveň se propadá. Stát se při financování válečné ekonomiku zadlužuje nebo čerpá z rezerv (nebo obojí). Vznikají rozpočtové deficity, rezervy vysychají a inflace roste, zatímco země produkuje jen „mrtvý produkt“.
Zbraně, munice, tanky, rakety a další koncové „produkty“ neprodukují trvalou hodnotu. Končí na bojišti jako šrot. Lidé ze země prchají nebo končí mrtví na bojišti a kvalifikovaných pracovníků na trhu ubývá. Když se podíváme do historie, většina válečných ekonomik končí bankrotem, hyperinflací nebo ekonomickým kolapsem.
Rusko to již pociťuje
Tento model spolu se západními sankcemi Rusko zpětně dohání a žene do pasti. Podle ekonomů z výzkumného centra napojeného na vládu může být schodek do konce příštího roku skoro třikrát vyšší, než vláda plánuje. Díra v rozpočtu může dosáhnout až 4,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) místo původně odhadovaných 1,6 procenta. Existují jasné známky úpadku ruské ekonomiky do stagnace.
Hlavním důvodem jsou klesající zisky z ropy a zemního plynu. V lednu 2026 zaznamenaly rekordní propad, když se meziročně snížily o polovinu na 393 miliard rublů. Jde o nejnižší hodnotu od poloviny roku 2020. „Situace s rozpočtem se prudce zhoršuje. Příjmy budou nižší a výdaje vyšší,“ řekl anonymní zdroj blízký ruské vládě.
Rusko je závislé na prodeji ropy, kterou prodává Číně a také Indii, jež se od Moskvy odklání. Podle odhadů indické nákupy klesnou o 30 procent. Nákupy snižují i Peking s Istanbulem. Rusku ale ubližuje i skutečnost, že musí černé zlato prodávat o více než 20 procent levněji, aby uspělo. Západní sankce tak citelně zasahují ruské příjmy. Kreml se však tváří, že ruská ekonomika vzkvétá. A nic jiného mu ani nezbývá.
Dalším problémem pro Rusko jsou klesající ceny ropy kvůli nadbytku. Roli v tom hraje i jeho spojenec – Peking – který hromadí zásoby.
Rusko má finanční rezervy ve výši 4,1 bilionu rublů. Při současném tempu utrácení je ale podle analytiků utratí za jediný rok. Stát se snaží dopady války tlumit zvyšováním daní a seškrtáním financování sociálního zabezpečení, vzdělávání a zdravotnictví. Tím však roste nespokojenost veřejnosti.
Obyčejným Rusům rostou životní náklady. Stěžují si na zdražování energií, potravin a dalšího základního zboží a služeb. Zákazníci v supermarketech zděšeně porovnávají ceny s těmi loňskými a nestačí se divit. Zoufale vyčkávají na slevy – někteří lidé večer hlídkují v prodejnách, kdy zaměstnanci lepí nálepky se slevami.
Zatímco někteří odborníci tvrdí, že rostoucí ceny v Rusku jsou výsledkem sezónních faktorů a nových daňových změn, jiní upozorňují, že ekonomika čelí tlaku kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím.
Kolaps ruské ekonomiky?
Dalším problémem je demografická krize způsobená migrací a ztrátami na bojišti. Ruská populace soustavně klesá od roku 2019 – ze 145,5 milionu se snížila na 143,5 milionu v roce 2024. Na vině je snižující se porodnost, válka i migrace. Ačkoli západní státy rovněž zaznamenaly úbytek populace v důsledku nízké porodnosti, nebyly tak velké a úroveň populace udržovala migrace. I přes její kontroverzi je migrace uprostřed „otevřených hranic“ a globalizace důležitá pro pracovní trhy.
Rusko nicméně zažívá odliv svých občanů, nikoli příliv imigrantů. Jelikož Rusové (i zlákaní lidé ze zahraničí) končí v armádě a nakonec na bojišti, nedá se předpokládat, že se budou migranti do země dobrovolně hrnout.
„Rusko nemá potenciál pro rychlý růst,“ zhodnotil tamní situaci doktor Marek Dabrowski z bruselského think-tanku Bruegel. „Podnikatelské klima související s válkou je samozřejmě součástí příběhu, ale hlavním tématem jsou zde dlouhodobé demografické údaje. Ty se nezměnily,“ podotkl.
Nedostatek pracovní síly je v Rusku patrný. Podle expertů tomu nasvědčuje i neobvykle nízká míra nezaměstnanosti činící pouhá dvě procenta.
Inflace v Rusku po prudkém růstu z konce roku 2023 zpomaluje. Podle Federálního státního statistického úřadu (Rosstat) klesla v prosinci na 5,60 procenta z 6,60 procenta v listopadu 2025. Centrální banka držela sazby blízko 20 procent, vysoké vojenské výdaje totiž podnítily rychlý inflační růst.
To ale vedlo k prudkému zpomalení ruské ekonomiky. „Centrální banka a ministerstvo financí provádějí nezodpovědnou politiku, která v roce 2023 začala ochlazovat ekonomiku v boji proti inflaci,“ vyjádřil se k tomu Vladislav Inozemtsev, ekonom a spoluzakladatel think-tanku Centrum pro analýzu a strategie v Evropě.
„Za tímto účelem centrální banka zvýšila svou klíčovou sazbu na 21 procent, vláda opustila svůj program dotovaných hypoték a banky začaly omezovat úvěry a zvyšovat sazby, z nichž většina nebyla fixní, ale pohyblivá. Proč Kreml takovou politiku podporoval, je mi tak trochu záhadou,“ doplnil.
Podle zdroje, který o tom hovořil s agenturou Reuters pod podmínkou anonymity, to ale neznamená okamžitý kolaps ruské ekonomiky. „Není to katastrofa. Dá se to ufinancovat, ale ne s tak vysokými úroky,“ upozornil zdroj.
Financování války v ohrožení?
Klíčovou otázkou tedy spíše je, jak dlouho je Rusko schopno udržet tak vysoké vojenské výdaje. Podle ekonomů z banky VTB bude muset v roce 2026 z rezerv vytáhnout 2,5 bilionu rublů. Pokud se situace nezmění, Kremlu zůstane v „bezpečnostním polštáři“ jen zlomek původních financí. Je přitom jasné, že konflikt letos neskončí.
Rusko má ale jednu výhodu – relativně nízkou zadluženost. Válku tedy může financovat na dluh a jediným omezením zůstává odstřihnutí od mezinárodního trhu sankcemi. Moskva navíc může dál zvyšovat daně. Zde riskuje nespokojenost veřejnosti, je však otázka, zda by si Rusové troufli na odpor vzhledem k tomu, jak tvrdě ho Kreml potlačuje.
Také na to bude mít vliv další vývoj cen ropy, které jsou v poslední době kvůli geopolitickému napětí nestabilní.
„Putin bude centrální banku dál povzbuzovat v tisknutí peněz. Bude i nadále zvyšovat daně, prodávat státní majetek, znárodňovat obchodní korporace,“ řekl Inozemtsev. „Umožní mu to získat dostatek peněz na vedení války v roce 2026 a s největší pravděpodobností i v roce 2027.“
Také je otázka, zda se nespokojenost veřejnosti promítne do nálady na ruské politické scéně, což by pro Putina znamenalo opravdové riziko. Je však pravděpodobné, že dál požene svou zemi do ekonomické propasti, ale válka potrvá dál. Mírové rozhovory sice pokračují, podle odborníků ale Moskva prosazuje vojenské řešení otázky Ukrajiny.
Dle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruská armáda v současnosti nevykazuje významný postup a teritoriální zisky. Soustředí se spíše na vyvíjení tlaku na východě a rozsáhlé dronové a raketové údery na energetickou a civilní infrastrukturu.
