Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti, napsal server Euronews. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Informuje o tom také web Politico. Průběh operace podrobně popsala agentura Reuters.
„EU připomíná, že za všech okolností musí být dodržovány zásady mezinárodního práva a charta OSN,“ stojí v prohlášení, které podpořilo 26 z 27 členských států. „EU vyzývá všechny aktéry ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci a zajistilo mírové řešení krize. Respektování vůle venezuelského lidu zůstává pro Venezuelu jedinou cestou vpřed, k obnovení demokracie a vyřešení současné krize.“
EU calls for respect of international law with US vague on Venezuela
— euronews (@euronews) January 4, 2026
➡️ https://t.co/95XmG9WFHp pic.twitter.com/8Dy0930Bxq
Španělský premiér Pedro Sánchez americký úder spolu s latinskoamerickými představiteli kritizoval nejhlasitěji, zato německý kancléř Friedrich Merz se k němu vyjádřil opatrněji. Právní posouzení tohoto kroku je podle něj složité a vyžaduje pečlivé posouzení. Zdůraznil, že USA by měly usilovat o demokracii, tedy spravedlivé předání moci. Francouzský prezident Emmanuel Macron se k tomu přímo nevyjádřil. Italská premiérka Giorgia Meloni, označila vojenskou operaci za „legitimní“ zásah proti obchodu s drogami.
„Vnější vojenská akce není cestou k ukončení totalitních režimů,“ upozornila i přesto spojenkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„No, když tohle mohou dělat s diktátory, USA vědí, kdo může být další,“ vyjádřil se k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí již čtvrtým rokem ruské invazi nařízené diktátorem Vladimirem Putinem.
Průběh amerického úderu
Spojené státy v sobotu uskutečnily nečekaný úder na Venezuelu. Operation Absolute Resolve (Operace Absolutní odhodlání) byla plánována měsíce, provedena však byla bleskově a s chirurgickou přesností.
Na operaci se podílely speciální síly, včetně protiteroristické jednotky Delta Force a zpravodajských týmů CIA, které v malých počtech od srpna operovaly přímo na území Venezuely. Zpravodajci sbírali informace o Madurově denním režimu, přičemž spolupracovali s diktátorovým blízkým spolupracovníkem, který sledoval jeho pohyb a během intervence měl přesně určit jeho polohu.
V sobotu udeřilo na vojenské cíle ve Venezuele 150 vojenských letadel, která vzlétla z dvaceti základen po celé západní polokouli. Kolem druhé hodiny ráno byly slyšet v hlavním městě Caracas exploze a nad městem stoupal dým. Vzdušný útok se soustředil na vojenské základny i letiště, přičemž nezahrnoval jen metropoli, ale i další místa. Na internetu se objevily záběry výbuchů a vojenských vrtulníků.
Speciální vojenské jednotky spolu s příslušníky FBI mezitím vnikly do Madurova úkrytu v centru Caracasu. Trump popsal rezidenci jako přísně střeženou pevnost s ocelovými dveřmi. Přesto americkým jednotkám trvalo zdolání překážek jen „pár sekund“.
Během operace došlo ke střetům s venezuelskými silami, několik amerických vojáků utrpělo zranění, nikdo však nezemřel. Trump uvedl, že byla zasažena jedna americká helikoptéra.
USA zadržely Madura i s jeho manželkou a letadlem je dopravily do New Yorku, kde proběhne soud.
Reakce Venezuely
Venezuelská vláda vyhlásila mobilizaci všech svých sil s tím, že Maduro vyhlásil výjimečný stav. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino prohlásil, že jeho země se bude přítomnosti cizích vojáků bránit. Mobilizace má zahrnovat pozemní, vzdušné i námořní síly a balistické střely. Podle něj americké vrtulníky odpalovaly rakety na rezidenční oblasti s civilním obyvatelstvem.
Vládu nad Venezuelou převzala viceprezidentka, nyní dočasná prezidentka Delcy Rodríguez. USA ji varovaly, ať udělá cokoli, co jí nařídí. Rodríguez však vzdorovitě podpořila Madura a vyzvala k jeho okamžitému propuštění.
Trump uvedl, že USA budou Venezuelu řídit, dokud nedojde k předání moci představitelům schváleným jeho administrativou. Kritici tvrdí, že operace nebyla namířena proti obchodu s drogami, ale že jejím cílem bylo „ukrást“ ropné bohatství Venezuely.
Celkový počet obětí americké operace není jasný, podle kubánského ministerstva zahraničí ale stála život 32 Kubánců.
