0.4 C
Czech
Neděle 8. února 2026
AnalýzyANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Postoje Ukrajiny a Ruska se konečně přiblížily, uvedl zmíněný americký představitel. Vyřešeno je podle něj zhruba 90 procent sporných otázek. „Základem dohody je mít v zásadě opravdu velmi silné bezpečnostní záruky, jako je článek pět, a rovněž silné odstrašení,“ konstatoval.

Že spojenci poskytnou Ukrajině silné bezpečnostní záruky ve společném prohlášení, potvrdili USA, Německo, Francie, Velká Británie a zástupci Evropské unie (EU).

Na Ukrajině má v případě realizace dohody operovat vojenská mnohonárodnostní síla čítající 800 tisíc mužů, jejímž úkolem bude monitorování dodržování míru, podpora ukrajinské armády a odstrašení. Vojáky by dobrovolně poskytly země koalice ochotných.

Na Ukrajinu by se vztahovala obdoba 5. článku o kolektivní obraně. Pokud by Rusko zahájilo novou invazi, spojenci by reagovali. Objevily se ale obavy, že záruky mohou být pokušením pro Moskvu, která by mohla otestovat vůli Severoatlantické aliance (NATO).

Zmíněný americký činitel, který o tom hovořil pod podmínkou anonymity, neboť nemá od Bílého domu pověření k veřejným vyjádřením, zdůraznil svou víru v souhlas Kremlu s navrhnutými bezpečnostními zárukami.

I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil záruky za „docela dobré“. Jednání o ukončení války se tak posouvají z patové situace. A dostala se do další. Rozhovory budou ještě obtížné, Rusko totiž trvá na svých maximalistických požadavcích.

Pořád ten samý problém

Hlavním problémem stále zůstávají územní otázky. Trump a jeho lidé nepřestávají na Zelenského tlačit, aby Moskvě postoupil Donbas. Evropa to považuje za nemožné a ukrajinský prezident odmítá odměnit agresora a prodat ukrajinské území i s jeho obyvateli. Na něco takového ani nemá zákonné právo, jak sám podotýká.

Spojenci ve společném prohlášení uvedli, že rozhodnutí o Doněcké oblasti bude na Zelenském, případně na ukrajinském lidu. „Konečné rozhodnutí bude na Ukrajině,“ potvrdil anonymní americký představitel.

Rusko nepřijme žádný kompromis v územních otázkách, nechal se slyšet náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Zdůraznil, že Moskva nezmírnila své požadavky a požaduje připojení pěti ukrajinských regionů k Ruské federaci. Kromě Doněcké oblasti chce i oficiální uznání Krymu, Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonu.

Mimo Krym a téměř celou Luhanskou oblast Moskva nekontroluje žádnou ze tří dalších ukrajinských oblastí. V Záporoží a Chersonu nemají moskevské síly kontrolu ani nad hlavními městy.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko také požaduje bezpečnostní záruky. Kreml nedopustí, aby Kyjev podepsal dohody, které pak sám poruší, upozornil Peskov. To Putin přitom nařídil ilegální invazi na Ukrajinu, ne Zelenskyj do Ruska.

Peskov také blouznil, že do ukrajinské vlády se infiltrovali zástupci NATO a zahájili tak válku na Ukrajině. NATO nemá žádné zástupce v ukrajinské vládě ani tamních institucích. Alianční síly se na Ukrajině nenacházely před ani po ruské invazi. Zato ruští vojáci pomohli coby „zelení mužíčci“ rozpoutat válku v Doněcku v roce 2014.

Referendum není reálné. A není potřeba

Zelenskyj prohlásil, že jedině ukrajinský lid má právo rozhodnout o tom, co se stane s jeho územím, jeho zemí. Mluvil o uspořádání referenda. Návrhy na referendum, stejně tak jako na prezidentské volby, se objevily již dříve. Nejsou však realizovatelné, ukrajinské zákony zakazují jejich pořádání během válečného stavu.

„Jak je možné dělat průzkum mezi lidmi, kteří sedí ve sklepech, a ptát se na jejich názor? Nebo se ptát na názor vojáků? Přinesou na pozice volební urnu? Nevidím, jak by to technicky bylo možné,“ řekla Olena Kulikova, pokladní v bance.

Nedokáže si představit hlavně hlasování na východě Ukrajiny. „Jsem pro referendum, ale jen pokud mi někdo dokáže vysvětlit, jak je to technicky možné, jak uzavřít oblohu, jak bránit města jako Charkov a Záporoží,“ dodala Ukrajinka.

Trump i Putin tlačí na Zelenského, aby uspořádal prezidentské volby, přestože to ve válečném stavu není proveditelné. Volební místnosti by se okamžitě staly terčem ruského ostřelování a bombardování.

Referendum nakonec není nutné, jeho výsledky by byly předem jasné. Podle nového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se přibližně 75 procent Ukrajinců staví proti jakémukoli návrhu, který by zahrnoval stažení vojsk z Doněcké oblasti, omezení počtu vojáků v ukrajinské armádě, a který by nezahrnoval dostatečné bezpečnostní záruky.

„Tohle není otázka, o které by se mělo rozhodovat pod tlakem,“ myslí si pětadvacetiletá Kateryna Hrebeniuk, majitelka knihkupectví. „Jsou to výhradně ruské podmínky. Skutečnost, že Američané ruské podmínky přijali a stojí jednotně proti nám, Evropanům, není něco, v čem bychom měli dělat ústupky.“

Ukrajinská veřejnost by se měla postavit na stranu vojáků, kteří Doněckou oblast brání proti nepříteli už jedenáct let, myslí si podnikatel Oleh Morokhover. „Žádná referenda ani volby bez armády, která nebude moci plně vyjádřit svůj názor. Ti, kteří bojovali, mají větší právo činit rozhodnutí než ti, kteří nebojovali,“ řekl.

Lidé se vyjádřili také k americkému návrhu vytvořit z Donbasu ekonomickou či demilitarizovanou zónu. Ukrajinská armáda by se stáhla a okupanti by na ni neutočili.

„S Ruskem je nemožné vyjednávat, protože porušuje dohody. A všichni to dobře vědí, jak v Evropě, tak Americe,“ řekla herečka z Kyjeva Olga Larina. „Nevěřím, že je to možné, nebo že vznikne zóna bez ruských vojsk a že nepůjdou dál. Protože chtějí celou Ukrajinu a ještě víc.“

Na závěr vyjádření vojáka, jehož oslovili reportéři po návratu z frontové linie: „Není třeba pořádat referenda. Ukrajina je jednotná, nedělitelná a celistvá.“

Reklama

Doporučujeme

Japonsko se chystá k volbám, pravicová premiérka v nich chce posílit koalici

V Japonsku v neděli začínají předčasné volby do dolní komory parlamentu, Sněmovny reprezentantů. Vyhlásila je konzervativní premiérka Sanae Takaičiová, která chce využít své nebývalé popularity mezi mladými voliči k dosažení mnohem výraznější parlamentní většiny pro vládní koalici v čele s její Liberálnědemokratickou stranu (LDP). To by jí mohlo dát rozhodující mandát k uskutečnění plánů na oživení upadající ekonomiky nebo na posilování obrany, které by mohlo vést k dalšímu zesílení napětí ve vztazích Tokia s Čínou. Vzhledem k časovému posunu se volební místnosti otevřou dnes ve 23:00 SEČ.

USA chtějí, aby válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončila do června

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany v této souvislosti tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA, pravděpodobně v Miami.

Sybiha odmítl ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by Ukrajina stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání.

První zasedání Trumpovy Rady míru je plánováno ještě v tomto měsíci

Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno na telegramu ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Celkový rozsah útoku zatím není znám, ukrajinské letectvo v noci a ráno varovalo před hrozbou ruských střel i dronů.

Česká výprava zaujala, Vanity Fair ji dal do své top pětky

Móda si na zahájení zimní olympiády Milano Cortina na chvíli ukradla pozornost sportu. Vanity Fair vybral pět reprezentací, které při nástupu výprav na stadionu San Siro zaujaly nejvíc tím, co měly na sobě.

Kuba kvůli nedostatku paliva omezuje úřady, dopravu i výuku

Kuba kvůli nedostatku paliva sáhla k tvrdému úspornému režimu, který zasáhne úřady, dopravu, školy i turistický sektor. Vláda plánuje omezit provoz veřejné správy na čtyři dny v týdnu a současně zredukovat spoje veřejné dopravy, aby snížila spotřebu energie a pohonných hmot.

Polsko znovu uzavřelo část vzdušného prostoru kvůli ruským útokům na Ukrajinu

Vzdušný prostor na jihovýchodě Polska byl v sobotu dočasně uzavřen v souvislosti s nasazením polského vojenského letectva po nočních ruských úderech na Ukrajinu. Opatření se týkalo oblasti kolem letišť Lublin a Řešov, která na určitou dobu přerušila civilní provoz.

Zemřela Jana Brejchová, jedna z největších hvězd českého filmu

Patřila k nejvýraznějším tvářím českého filmu a vysloužila si přezdívku česká Bardotka. Jana Brejchová zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let. Za sebou zanechala desítky výrazných rolí, které formovaly několik filmových generací.

Počet červených veverek v Anglii zůstává kriticky nízký

Červené veverky dříve obývaly většinu Británie. Jejich počet se odhaduje na 3,4 milionu. Dnes jich je podle odhadů zhruba 287 000 v celé Velké Británii a v Anglii jen asi 38 900. Většina přežívá ve Skotsku a na izolovaných místech jako je ostrov Wight.

Blair Waldorf se vrací. Kultovní hrdinka Gossip Girl dostane vlastní příběh

Ikona Upper East Side znovu vstupuje na scénu. Blair Waldorf se po letech vrací v novém románu, který naváže na svět Gossip Girl a ukáže ji v úplně jiné životní fázi. Fanoušky čeká návrat známé energie, ambicí i společenských her, tentokrát ale s dospělejší perspektivou.

Můj přítel, bojovník a vítěz. Trump podpořil Viktora Orbána v parlamentních volbách

Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána v době, kdy se Maďarsko připravuje na klíčové parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna. Orbán v nich čelí dosud nejsilnější politické výzvě a podle průzkumů mu hrozí ztráta moci, kterou drží nepřetržitě od roku 2010.

Amazon agresivně investuje do AI a investorům se to nelíbí

Společnost Amazon se připojila k ostatním amerických technologickým gigantům a oznámila masivní investice do umělé inteligence (AI). Finance nasměruje na projekty a infrastrukturu, tedy zejména datová centra. Investoři ale nereagovali nadšeně. Firma vykázala propad akcií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama