-8.8 C
Czech
Úterý 3. února 2026
AnalýzyANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Postoje Ukrajiny a Ruska se konečně přiblížily, uvedl zmíněný americký představitel. Vyřešeno je podle něj zhruba 90 procent sporných otázek. „Základem dohody je mít v zásadě opravdu velmi silné bezpečnostní záruky, jako je článek pět, a rovněž silné odstrašení,“ konstatoval.

Že spojenci poskytnou Ukrajině silné bezpečnostní záruky ve společném prohlášení, potvrdili USA, Německo, Francie, Velká Británie a zástupci Evropské unie (EU).

Na Ukrajině má v případě realizace dohody operovat vojenská mnohonárodnostní síla čítající 800 tisíc mužů, jejímž úkolem bude monitorování dodržování míru, podpora ukrajinské armády a odstrašení. Vojáky by dobrovolně poskytly země koalice ochotných.

Na Ukrajinu by se vztahovala obdoba 5. článku o kolektivní obraně. Pokud by Rusko zahájilo novou invazi, spojenci by reagovali. Objevily se ale obavy, že záruky mohou být pokušením pro Moskvu, která by mohla otestovat vůli Severoatlantické aliance (NATO).

Zmíněný americký činitel, který o tom hovořil pod podmínkou anonymity, neboť nemá od Bílého domu pověření k veřejným vyjádřením, zdůraznil svou víru v souhlas Kremlu s navrhnutými bezpečnostními zárukami.

I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil záruky za „docela dobré“. Jednání o ukončení války se tak posouvají z patové situace. A dostala se do další. Rozhovory budou ještě obtížné, Rusko totiž trvá na svých maximalistických požadavcích.

Pořád ten samý problém

Hlavním problémem stále zůstávají územní otázky. Trump a jeho lidé nepřestávají na Zelenského tlačit, aby Moskvě postoupil Donbas. Evropa to považuje za nemožné a ukrajinský prezident odmítá odměnit agresora a prodat ukrajinské území i s jeho obyvateli. Na něco takového ani nemá zákonné právo, jak sám podotýká.

Spojenci ve společném prohlášení uvedli, že rozhodnutí o Doněcké oblasti bude na Zelenském, případně na ukrajinském lidu. „Konečné rozhodnutí bude na Ukrajině,“ potvrdil anonymní americký představitel.

Rusko nepřijme žádný kompromis v územních otázkách, nechal se slyšet náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Zdůraznil, že Moskva nezmírnila své požadavky a požaduje připojení pěti ukrajinských regionů k Ruské federaci. Kromě Doněcké oblasti chce i oficiální uznání Krymu, Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonu.

Mimo Krym a téměř celou Luhanskou oblast Moskva nekontroluje žádnou ze tří dalších ukrajinských oblastí. V Záporoží a Chersonu nemají moskevské síly kontrolu ani nad hlavními městy.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko také požaduje bezpečnostní záruky. Kreml nedopustí, aby Kyjev podepsal dohody, které pak sám poruší, upozornil Peskov. To Putin přitom nařídil ilegální invazi na Ukrajinu, ne Zelenskyj do Ruska.

Peskov také blouznil, že do ukrajinské vlády se infiltrovali zástupci NATO a zahájili tak válku na Ukrajině. NATO nemá žádné zástupce v ukrajinské vládě ani tamních institucích. Alianční síly se na Ukrajině nenacházely před ani po ruské invazi. Zato ruští vojáci pomohli coby „zelení mužíčci“ rozpoutat válku v Doněcku v roce 2014.

Referendum není reálné. A není potřeba

Zelenskyj prohlásil, že jedině ukrajinský lid má právo rozhodnout o tom, co se stane s jeho územím, jeho zemí. Mluvil o uspořádání referenda. Návrhy na referendum, stejně tak jako na prezidentské volby, se objevily již dříve. Nejsou však realizovatelné, ukrajinské zákony zakazují jejich pořádání během válečného stavu.

„Jak je možné dělat průzkum mezi lidmi, kteří sedí ve sklepech, a ptát se na jejich názor? Nebo se ptát na názor vojáků? Přinesou na pozice volební urnu? Nevidím, jak by to technicky bylo možné,“ řekla Olena Kulikova, pokladní v bance.

Nedokáže si představit hlavně hlasování na východě Ukrajiny. „Jsem pro referendum, ale jen pokud mi někdo dokáže vysvětlit, jak je to technicky možné, jak uzavřít oblohu, jak bránit města jako Charkov a Záporoží,“ dodala Ukrajinka.

Trump i Putin tlačí na Zelenského, aby uspořádal prezidentské volby, přestože to ve válečném stavu není proveditelné. Volební místnosti by se okamžitě staly terčem ruského ostřelování a bombardování.

Referendum nakonec není nutné, jeho výsledky by byly předem jasné. Podle nového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se přibližně 75 procent Ukrajinců staví proti jakémukoli návrhu, který by zahrnoval stažení vojsk z Doněcké oblasti, omezení počtu vojáků v ukrajinské armádě, a který by nezahrnoval dostatečné bezpečnostní záruky.

„Tohle není otázka, o které by se mělo rozhodovat pod tlakem,“ myslí si pětadvacetiletá Kateryna Hrebeniuk, majitelka knihkupectví. „Jsou to výhradně ruské podmínky. Skutečnost, že Američané ruské podmínky přijali a stojí jednotně proti nám, Evropanům, není něco, v čem bychom měli dělat ústupky.“

Ukrajinská veřejnost by se měla postavit na stranu vojáků, kteří Doněckou oblast brání proti nepříteli už jedenáct let, myslí si podnikatel Oleh Morokhover. „Žádná referenda ani volby bez armády, která nebude moci plně vyjádřit svůj názor. Ti, kteří bojovali, mají větší právo činit rozhodnutí než ti, kteří nebojovali,“ řekl.

Lidé se vyjádřili také k americkému návrhu vytvořit z Donbasu ekonomickou či demilitarizovanou zónu. Ukrajinská armáda by se stáhla a okupanti by na ni neutočili.

„S Ruskem je nemožné vyjednávat, protože porušuje dohody. A všichni to dobře vědí, jak v Evropě, tak Americe,“ řekla herečka z Kyjeva Olga Larina. „Nevěřím, že je to možné, nebo že vznikne zóna bez ruských vojsk a že nepůjdou dál. Protože chtějí celou Ukrajinu a ještě víc.“

Na závěr vyjádření vojáka, jehož oslovili reportéři po návratu z frontové linie: „Není třeba pořádat referenda. Ukrajina je jednotná, nedělitelná a celistvá.“

Reklama

Doporučujeme

Krasobruslař přišel těsně před olympiádou o hudbu z Mimoňů

Španělský krasobruslař Tomas-Llorenç Guarino Sabaté musel těsně před olympiádou v Miláně řešit nepříjemné překvapení. Pro krátký program už nesmí použít hudbu z filmů o Mimoních, protože držitelé práv nedali souhlas pro olympijské použití.

Česko posílá 55 elektrocentrál pro Ukrajinu

Česko posílá další materiální pomoc pro Ukrajinu. Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR v první únorový týden zajistí přepravu 55 elektrocentrál ze státních hmotných rezerv do polského Lublince, odkud mají pokračovat dál. Operace zahrnuje nakládku ve čtyřech skladech i samotný přesun do zahraničí.

Policie v Arizoně řeší zmizení matky moderátorky jako únos

V Arizoně pokračuje vyšetřování zmizení Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Policie pracuje s verzí, že čtyřiaosmdesátiletou ženu někdo odvedl z domu proti její vůli, na místě se našly známky násilného vniknutí a krev.

Film Michael přiblíží život krále popu. Hlavní roli ztvární jeho synovec Jaafar Jackson

Michael Jackson se vrací na filmové plátno v očekávaném životopisném snímku, který slibuje pohled na jeho cestu od dětského talentu až po status globální ikony. Nový trailer naznačuje velkolepou podívanou i osobní momenty, které formovaly jednoho z nejznámějších umělců historie.

Trump chce dál vyšetřovat Powella. Riskuje tím vlastního kandidáta do čela Fedu

Vyšetřování předsedy Federálního rezervního systému (Fed) Jeromea Powella by mělo pokračovat. V pondělí v Oválné pracovně to reportérům sdělil americký prezident Donald Trump. Powell má ale silnou podporu a zastání i v řadách republikánů. Pokud Bílý dům vyšetřování nezastaví, hlasováním v senátním výboru neprojde Trumpův nový kandidát na předsedu centrální banky.

EU posiluje obranu vědeckých faktů, internet zaplavují dezinformace o změně klimatu

Umělá inteligence (AI) zaplavuje internet falešnými profily, obrázky, zprávami i informacemi o změně klimatu. Evropská unie oficiálně podpořila Prohlášení o integritě informací týkajících se klimatických změn podpořené na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému.

Muskova vesmírná firma SpaceX koupila jeho další firmu xAI

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence, píše agentura AP s odvoláním na pondělní prohlášení SpaceX. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota umělé inteligence (AI) Grok, sociální sítě X či satelitního internetového systému Starlink.

Agenti ICE v Minneapolis okamžitě obdrží tělesné kamery

Všichni agenti Imigračního a celního úřadu (ICE) budou mít povinnost nosit tělesné kamery, počínaje těmi v Minneapolis. Na sociální síti X (dříve Twitter) to napsala americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem. Federální agenti nosí tělesné kamery jen v určitých případech.

Ruská armáda zahájila noční útok na Kyjev a další ukrajinská města

Ruská armáda zahájila v noci na dnešek další vzdušný útok na ukrajinská města, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. V Kyjevě údery poškodily výškové obytné budovy a vzdělávací zařízení v Dniprovské čtvrti, uvedl na Telegramu šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko.

Trump pohrozil Harvardu, že od něj bude požadovat miliardu dolarů v odškodném

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil Harvardově univerzitě, že od ní bude požadovat miliardu dolarů (20,6 miliardy Kč) odškodného. Reagoval tím na článek deníku The New York Times (NYT), podle kterého Trumpova administrativa upustila od vymáhání nižší částky od univerzity, již obviňuje z antisemitismu a zaujatosti. Píší o tom agentury.

Syn norské korunní princezny stanul před soudem kvůli znásilnění a domácímu násilí

V Oslu začal jeden z nejsledovanějších soudních procesů v moderní historii Norska. Marius Borg Hoiby, syn korunní princezny Mette-Marit, čelí desítkám obvinění včetně znásilnění, domácího násilí a drogové kriminality. Případ zasahuje nejen do osobních životů obětí, ale i do důvěry v norskou monarchii.

Černý led patří k nejzákeřnějším zimním hrozbám

Zimní silnice umí být nebezpečné i bez sněžení. Stačí pokles teplot a na asfaltu se objeví tenká, téměř neviditelná vrstva ledu. Řidiči ji často zaregistrují až ve chvíli, kdy auto ztratí přilnavost. Černý led, mrznoucí déšť i déšť se sněhem každoročně způsobují tisíce nehod a zranění.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.

Francie schválila rozpočet na rok 2026, Lecornu ustál dvě hlasování o nedůvěře

Francie má schválený rozpočet pro rok 2026. Přijetí rozpočtového zákona předcházela dvě hlasování o nedůvěře vládě premiéra Sébastiena Lecornua, informovala agentura AFP. Lecornu k prosazení rozpočtu využil ústavní článek 49.3. Ten umožňuje schválení legislativy bez hlasování poslanců, pokud kabinet následně zvládne pokus opozice o sesazení. Schválením rozpočtu premiér ukončil čtyřměsíční patovou situaci v Národním shromáždění, kde současná vláda nemá absolutní většinu.

U olympijského hokejového stadionu se staly dva bezpečnostní incidenty

Nedaleko milánské haly Santa Giulia, kde se uskuteční olympijské hokejové zápasy, se za poslední týden odehrály dva bezpečnostní incidenty. Při prvním z nich policisté zastřelili jednoho muže a při druhém dalšího muže vážně zranili. Píší o tom dnes italská média.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama