Americký prezident Donald Trump uvedl, že Rusko souhlasilo s některými ústupky v mírové dohodě o ukončení války na Ukrajině. Informují o tom Reuters a Sky News. Trump posílá do Moskvy zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa na jednání s Vladimirem Putinem v naději, že s ruským prezidentem dosáhne pokroku, Kreml však vysílá odlišné signály než Washington.
Trump prohlásil, že Moskva souhlasila s některými ústupky v revidované mírové dohodě. Zároveň oznámil, že Witkoff příští týden odletí do Ruska jedna s Putinem. Rozhovorů se účastní také Trumpův zeť Jared Kushner, který se podílel na dojednání míru mezi Izraelem a Hamásem. S ukrajinskou stranou se současně má v Kyjevě setkat náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.
US President Donald Trump backed away from a November 27 deadline for Ukraine to agree to a US-backed peace plan, saying ‘the deadline for me is when it's over’ https://t.co/Wd8xgwni8J pic.twitter.com/Tsf2BtET6P
— Reuters (@Reuters) November 26, 2025
Šéf Bílého domu na palubě vládního speciálu Air Force One řekl, že Ukrajina je s dosavadním průběhem jednání „spokojená“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale upozornil, že souhlasí jen se základním rámcem dohody. Čtvrteční lhůta pro souhlas s návrhem už podle Trumpa neplatí.
O ústupcích schválených Ruskem se podrobně nezmínil, novinářům však sdělil, že „některá území Ukrajiny by mohlo získat tak jako tak“ a ruské ústupky podle něj mají spočívat v příslibu zastavení bojů a nerozšiřování okupace do dalších oblastí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio souhlasil s nutností co nejrychleji dosáhnout spolehlivých bezpečnostních garancí pro Ukrajinu.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla překážkou pro mír a že se na další jednání pečlivě připravuje.
Šance na mír jsou chabé
Původní 28bodý návrh mírové dohody vzbudil hrůzu u evropských spojenců, hrál totiž podle ruských not. Moskva později uvedla, že mohl sloužit jako základ pro finální mírovou dohodu. Počítal s odevzdáním celého Donbasu Rusku a Ukrajina by se musela vzdát zbraní dlouhého dosahu a zredukovat svou armádu na 600 tisíc vojáků. Navíc by nikdy nesměla vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO).
Návrh v Ženevě pak přepracovali evropští spojenci spolu s ukrajinskými a americkými zástupci. Nyní obsahuje jen 19 bodů a stanoví, že o územních ústupcích se má jednat až po uzavření příměří, tedy dosaženého klidu zbraní. Ukrajinská armáda by mohla čítat 800 tisíc vojáků, jenomže plán opět nepočítá s ústupky Ruska, pouze napadené Ukrajiny.
Moskva tvrdí, že upravený dokument zatím neobdržela. Putinův poradce Jurij Ušakov označil evropskou verzi za „zcela nekonstruktivní“. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí upravený návrh odrážet dohodu dojednanou v létě mezi Trumpem a Putinem na Aljašce, jinak ji Kreml nepřijme.
Podle nejmenovaného ukrajinského diplomata 19bodý mírový návrh stále obsahuje hlavní sporné body, především vyhlídky na územní ústupky.


