Podle odhadů vědců zemřelo během nedávné vlny veder v Evropě o 1500 osob více kvůli změně klimatu. Jenom v italském Miláně během pár dní přišlo o život téměř 500 osob, v Paříži jich bylo více než 300 a Londýn zaznamenal přes 260 úmrtí souvisejících s klimatickými změnami. Informoval o tom deník The Independent.
Na konci června zasáhla Evropu nebývalá vlna veder. Trvala od 23. června do 2. července. Vědci z výzkumné organizace World Weather Attribution (WWA) odhadli, kolik lidí během té doby zemřelo v souvislosti s horkem a změnou klimatu.
This is stupendous fraud; the true number of people *ever* killed by a few hundred ppm CO2 is exactly zero.https://t.co/P3x8rFHNMu pic.twitter.com/1H4es8Q88T
— Tom Nelson (@TomANelson) July 10, 2025
Vědci uvedli, že teploty ve městech byly během této vlny veder o 4 stupně Celsia vyšší v důsledku změny klimatu.
Celkem kvůli horku zemřelo zhruba 2300 osob – a přibližně 1500 jich zemřelo kvůli změně klimatu, což se rovná ztrojnásobení počtu úmrtí během vlny veder způsobené globálním oteplováním. Jinými slovy, nebýt změny klimatu, zemřelo by asi o patnáct set osob méně a teploty by byly o 4 stupně nižší.
Tyto výsledky naznačují, že i relativně malé zvýšení teploty může vést k dramatickému nárůstu počtu obětí v řadách osob se srdečními problémy, cukrovkou či s dýchacími potížemi. Riziko se ale nevyhýbá ani zdravým jedincům.
Musíme se adaptovat
Bilance je ponurá. Jenom od 23. června do 2. července zemřelo v důsledku horka v Miláně 499 lidí, v Paříži 373, Barceloně 340, Římě 282, Londýně 263, Aténách 175 a Madridu jich bylo 118. Globální oteplování zodpovídalo za přibližně 65 procent úmrtí ve dvanácti evropských městech.
Vědci dodali, že většina úmrtí souvisejících s vedrem se týkala starších lidí, kteří jsou zranitelnější. Ani mladí však nejsou v bezpečí. Studie upozorňuje, že nebezpečí se týká všech věkových skupin. Zhruba 183 úmrtí se týkalo osob ve věku 20 až 64 let.
Autoři zprávy varují, že teploty budou nadále růst a úmrtí souvisejících s horkem bude přibývat. Upozorňují, že i kdybychom snížili emise oxidu uhličitého (CO2), potrvá jeho rozpad v atmosféře desítky let. Jinými slovy, oteplovat se bude dál. Co nám zbývá? Adaptační opatření hlavně ve městech.
