Některé druhy ptáků se vydávají na trasy dlouhé tisíce kilometrů. Dle vědců by pro ně kromě stavby těla mohlo být výhodou i světlé peří. Během letu by jim totiž mohlo pomáhat při ochlazování. Informuje o tom server ScienceNews.
Přibližně polovina ze známých žijících ptáků, kterých je více než 10 tisíc druhů, nějakým způsobem migruje. Přestože mají ptáci různé tvary těla, delší křídla a zesílené létací svaly jim často pomáhají překonávat obrovské vzdušné vzdálenosti, uvádí server ScienceNews.
Vědci se rozhodli podívat, zdali ptáci nesdílejí ještě nějaký rys, který by jim náročný let ulehčoval. V rámci studie, jež se objevila v Current Biology, tak analyzovali snímky téměř všech známých opeřenců a ukázalo se, že letci vydávající se na delší vzdálenosti, mají obvykle světlejší peří.
Zbarvení totiž může mít v živočišné říši mnoho výhod. Dokáže zvířeti umožnit splynout s okolím a uniknout před predátory, nebo díky jasným barvám nalákat partnera. Výhodou ale může být i regulace teploty právě díky pohlcování nebo odrážení světla, říká dle ScienceNews ornitolog Kaspar Delhey z Max Planck Institute for Ornithology.
Jak připomíná vědecký server, migrující ptáci vytěžují svá těla až na hranici fyziologických možností, což vytváří přebytečné teplo.
Ukazuje se, že možností, jak se s tím vypořádat, je více. Některé druhy volí například stoupání do chladnějšího vzduchu. Dalším způsobem, jak se s přehříváním vyrovnat, by bylo vyvinout si světlejší barvy, které absorbují méně tepla, dodává Delhey.
Světlejší zbarvení peří tak může ptákům pomoci tolik se při letu v oblacích pod horkým sluncem nepřehřívat.
Vědci ale nekoukali jen na to, zdali má druh světlé peří. U každého druhu sestavili žebříček světlosti opeření (0 = černá, 100 = bílá) a zároveň, jak daleko ptáci migrují. Rozdělili je tak do kategorií – rezident, migranti na krátké vzdálenosti (<2 000 km), proměnliví migranti v závislosti na populaci, a migranti na velké vzdálenosti (>2 000 km).
Světlost opeření se mírně zvyšuje s migrační vzdáleností
Analýza ukázala, že v průměru se světlost opeření mírně zvyšuje s migrační vzdáleností. Stěhovaví ptáci na nejdelší vzdálenosti tak byli asi o 4 % světlejší než nestěhovaví. Důvodem navíc nebyl jiný faktor, na které se vědci zaměřili, jako je velikost těla, klima a typ prostředí.
Přestože se nejedná o velký rozdíl, trend byl pozoruhodně konzistentní, uvedl Delhey.
„Tento vzorec vykazují velmi odlišné skupiny s velmi odlišnou biologií,“ dodává pro vědecký server.
Tmavým zbarvením se pak převážně pyšnily druhy z vlhčích oblastí a uzavřených prostředí jako jsou lesy, ale i z chladnějších oblastí a menší druhy, uvádí vědci ve studii.