Stěhovavým ptákům by při dlouhých letech mohlo pomáhat světlé peří

Některé druhy ptáků se vydávají na trasy dlouhé tisíce kilometrů. Dle vědců by pro ně kromě stavby těla mohlo být výhodou i světlé peří. Během letu by jim totiž mohlo pomáhat při ochlazování. Informuje o tom server ScienceNews.

Přibližně polovina ze známých žijících ptáků, kterých je více než 10 tisíc druhů, nějakým způsobem migruje. Přestože mají ptáci různé tvary těla, delší křídla a zesílené létací svaly jim často pomáhají překonávat obrovské vzdušné vzdálenosti, uvádí server ScienceNews.

Vědci se rozhodli podívat, zdali ptáci nesdílejí ještě nějaký rys, který by jim náročný let ulehčoval. V rámci studie, jež se objevila v Current Biology, tak analyzovali snímky téměř všech známých opeřenců a ukázalo se, že letci vydávající se na delší vzdálenosti, mají obvykle světlejší peří.

Zbarvení totiž může mít v živočišné říši mnoho výhod. Dokáže zvířeti umožnit splynout s okolím a uniknout před predátory, nebo díky jasným barvám nalákat partnera. Výhodou ale může být i regulace teploty právě díky pohlcování nebo odrážení světla, říká dle ScienceNews ornitolog Kaspar Delhey z Max Planck Institute for Ornithology.

Jak připomíná vědecký server, migrující ptáci vytěžují svá těla až na hranici fyziologických možností, což vytváří přebytečné teplo.

Ukazuje se, že možností, jak se s tím vypořádat, je více. Některé druhy volí například stoupání do chladnějšího vzduchu. Dalším způsobem, jak se s přehříváním vyrovnat, by bylo vyvinout si světlejší barvy, které absorbují méně tepla, dodává Delhey.

Světlejší zbarvení peří tak může ptákům pomoci tolik se při letu v oblacích pod horkým sluncem nepřehřívat.

Vědci ale nekoukali jen na to, zdali má druh světlé peří. U každého druhu sestavili žebříček světlosti opeření (0 = černá, 100 = bílá) a zároveň, jak daleko ptáci migrují. Rozdělili je tak do kategorií – rezident, migranti na krátké vzdálenosti (<2 000 km), proměnliví migranti v závislosti na populaci, a migranti na velké vzdálenosti (>2 000 km).

Světlost opeření se mírně zvyšuje s migrační vzdáleností

Analýza ukázala, že v průměru se světlost opeření mírně zvyšuje s migrační vzdáleností. Stěhovaví ptáci na nejdelší vzdálenosti tak byli asi o 4 % světlejší než nestěhovaví. Důvodem navíc nebyl jiný faktor, na které se vědci zaměřili, jako je velikost těla, klima a typ prostředí.

Přestože se nejedná o velký rozdíl, trend byl pozoruhodně konzistentní, uvedl Delhey.

„Tento vzorec vykazují velmi odlišné skupiny s velmi odlišnou biologií,“ dodává pro vědecký server.

Tmavým zbarvením se pak převážně pyšnily druhy z vlhčích oblastí a uzavřených prostředí jako jsou lesy, ale i z chladnějších oblastí a menší druhy, uvádí vědci ve studii.