Byly jich jen hrstka, ale každý zanechal stopu. Osudové lásky Jiřiny Bohdalové nebyly vždy růžové, zato skutečné. Ve 94 letech vzpomíná nejen na muže, ale i na to, co jí dává klid i smysl života.
Před pár měsíci ještě bojovala se zdravím, dnes zpívá s cimbálem, slaví a rozdává nadhled. Jiřina Bohdalová oslavila 94. narozeniny a přitom působí, jako by jí čas ubíhal jinak než nám ostatním. Legendární herečka se v rozhovoru pro Blesk ohlédla za muži, kteří ji v životě nejvíc ovlivnili – a jak sama říká, některé milovala, jiní ji jen bavili.
Láska, která „měla být“ a nebyla
První manželství s hercem Břetislavem Stašem, otcem její dcery Simony, jí nevyšlo. „My byli každej jinej. Mně se líbil a vždycky jsem chtěla partnera o něco chytřejšího, než jsem byla já,“ vysvětlila herečka. I když vztah skončil, zůstala z manželství dcera Simona a zůstali přáteli. „Do konce dnů jsme byli velcí kamarádi.“
Když tragicky zemřel bubeník Josef Poslední, s nímž chodila v 60. letech, mohlo by se zdát, že šlo o tragický konec velké lásky. Jenže Jiřina má jasno. „My se už předtím rozešli, ne že by to přervala ta smrt.“
A pak tu byl Martin Frič. Obdiv, přátelství, společná Vídeň i legendární historka s banánem. „To byl drb. Frič byl jeden z posledních šlechticů této republiky… Tichý obdivovatel,“ řekla o něm Bohdalová.
Velká rána jménem Brzobohatý
Nejsilnější vzpomínky v ní vyvolává ale jediný muž – Radek Brzobohatý. „Tou pravou láskou byl skutečně Brzobohatý. Tam to byla velká rána.“ Seznámili se při natáčení Hvězdy zvané Pelyněk. Byla to prý ona, kdo udělal první krok. „Šla jsem za ním a říkám mu – ahoj, to jsem se tě chtěla zeptat… s kým tam budeš chodit?“
Toužili po dítěti. „Pokoušeli jsme se velice. A mám pocit, že pokud by to vyšlo, v žádném případě by mě neopustil,“ řekla herečka o vztahu s Radkem Brzobohatým. Věděla, jak moc toužil po synovi, kterého nakonec zplodil až později s jinou ženou. O to víc cítila, že pokud by se jim společné dítě narodilo, jejich příběh mohl vypadat úplně jinak. Věkový rozdíl mezi nimi nebyl velký, ale ona sama přiznává, že už to „nějak nešlo“. Přesto to nebere jako hořkost. Jen jako fakt, který změnil běh věcí. „Prostě to nemělo být,“ dodala smířeně.
Cimbál, koňak a Vysoký jalovec
Letos oslavila 94. narozeniny tak, jak to má nejradši – s rodinou a blízkými. V pražské restauraci Zelená zahrada se sešla její dcera Simona Stašová, sestra Jaruška i přátelé jako Libor Bouček, Jakub Prachař nebo Miroslav Donutil. Nechyběl cimbál Jožky Šmukaře, zpívalo se i pilo. „Načala jsem 95. rok, tak ještě ho dotáhnout do konce!“ smála se Jiřina v rozhovoru pro Aha!. „Zazpívala jsem si s chutí Vysoký jalovec a další písničky, které mám ráda.“
Její sestra přijela ze Švédska a ještě nějakou dobu zůstává. „Bylo to opravdu krásné. Myslím, že lidé to oceňují, protože právě pohoda v našich životech chybí.“
94 let, život plný rolí, lásky i nadhledu. A pořád stejná Bohdalka – s ostrým jazykem, citlivým srdcem a nezdolnou chutí žít.
