Francie poskytne Ukrajině napadené Ruskem další zbrojní pomoc ve výši dvou miliard eur (50 miliard korun). Prezident Emmanuel Macron to oznámil po středečním jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Macron chce také ve čtvrtek na summitu o Ukrajině vyzvat ostatní evropské země k vyčlenění financí na další vojenskou pomoc. Informují o tom France 24 a Reuters.
Macron oznámil vojenskou pomoc zemi napadené Ruskem ve výši dvou miliard eur a dnes na summitu o příměří a bezpečnosti na Ukrajině v Paříži chce vyzvat ostatní členské státy Evropské unie (EU) a Severoatlantické aliance (NATO), aby rovněž vyčlenily finance na zbrojní pomoc Kyjevu.
'It is necessary to continue to support Ukraine. I will announce today an additional €2bn of military support from France.'
— Sky News (@SkyNews) March 26, 2025
French President Macron holds a news conference with Ukrainian President Zelenskyy, as he 'condemns' Russia for its actions.https://t.co/87s5Pz0FSQ pic.twitter.com/uObGXwubOL
Macron také obvinil Moskvu, že „touží po válce“ a podle televize France 24 ji vyzval, aby přijala příměří bez dalších podmínek.
USA po separátních jednáních s ukrajinskou a ruskou delegací v Rijádu oznámily po krátkém mlčení dohodu o příměří v Černém moři a zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nehovořil a bral to jako hotovou věc, Kreml začal dohodu podmiňovat ekonomickými požadavky – zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do platebního systému SWIFT.
Vyzbrojení Ukrajiny
Velké ruské banky byly ze systému SWIFT, který slouží k zadávání zabezpečených mezibankovních transakcí, velice zjednodušeně řečeno, v roce 2022 po invazi na Ukrajinu odstraněny. Sankce sice umí obejít, avšak za cenu vysokých poplatků a zpožděných plateb pro exportéry. Jejich zrušení by tedy Moskvě ekonomicky ulevilo.
USA nemají úplnou moc tyto sankce zrušit. Organizaci SWIFT neřídí ani ony, ani EU, ale její akcionáři. Ti volí na valné hromadě 25členné představenstvo složené z představitelů z členských finančních domů západních států. O tom, zda budou, nebo nebudou sankce zrušeny, tak rozhodují centrální banky a Bílý dům může jen vytvářet nátlak, tvrdí někteří odborníci.
Že evropské země budou muset vyčlenit své rozpočty na vojenskou pomoc Ukrajině, naznačuje také skutečnost, že panuje stále menší odhodlání vyslat do země mírové síly v případě vyjednaného příměří, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenované evropské úředníky.
Evropa v důsledku amerického a ruského tlaku, špatné logistice i situaci na bojišti ustupuje podle těchto zdrojů od takového kroku a místo toho zvažuje alternativy, jako je masivní vyzbrojení Ukrajiny, aby fungovala sama za sebe jako odstrašující prostředek.
