ZprávyIzraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně 31 Palestinců, uvedli zdravotníci

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně 31 Palestinců, uvedli zdravotníci

Izraelské údery v severní a střední části Pásma Gazy si v noci na dnešek vyžádaly životy nejméně 31 Palestinců, většinu z nich při jediném zásahu domu ve městě Bajt Lahíja na severním okraji palestinského území. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izrael vede v Pásmu Gazy už přes 14 měsíců válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

Zdravotníci uvedli, že izraelský nálet na dům v Bajt Lahíji zabil nejméně 22 lidí, včetně žen a dětí. Jejich příbuzní zveřejnili jména mrtvých na sociálních sítích. Palestinská tisková agentura WAFA napsala, že v několikapatrové budově bydlelo nejméně 30 lidí, a dodala, že několik členů jedné rodiny zůstává nezvěstných, zatímco záchranná operace pokračovala i v ranních hodinách. Izraelská armáda uvedla, že zprávu prověřuje.

Nejméně dalších sedm Palestinců předtím přišlo o život a několik dalších bylo zraněno při vzdušném úderu, který zasáhl dům v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Pásma Gazy, sdělili zdravotníci agentuře Reuters. Další dvě osoby zabil úder na dům ve městě Gaza, uvedla palestinská civilní ochrana.

Ve městě Bajt Hanún na severu pásma, kde izraelská armáda provádí od října vojenské operace, bylo podle palestinských zdravotníků při dalším vzdušném úderu zabito a zraněno několik lidí. Několik osob zůstalo uvězněno pod troskami, uvedli záchranáři.

Izraelská armáda tyto údery nekomentovala. Ráno oznámila, že z Pásma Gazy byly odpáleny směrem na Izrael čtyři rakety: dvě dopadly na otevřená prostranství a nikoho nezranily, další dvě sestřelila protivzdušná obrana. Vyslání střel na Izrael z Pásma Gazy je v poslední době poměrně vzácný jev, poznamenal server The Times of Israel, podle Reuters nicméně signalizuje, že ozbrojenci k tomu mají i po 14 měsících ničivé izraelské vzdušné i pozemní ofenzivy stále kapacity.

Izrael v Bajt Hanúnu, v nedalekém městě Bajt Lahíja a v táboře Džabálija podnikají od 5. října nové operace ve snaze zabránit Hamásu, aby zde přeskupil síly a pokračoval v útocích. Palestinští představitelé i obyvatelé obviňují Izrael, že chce tato dvě města a uprchlický tábor na severním okraji pásma vylidnit, aby na jejich místě mohl vytvořit nárazníkovou zónu. Izrael to popírá.

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v odvetě za jeho útok z loňského 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 odvlekli jako rukojmí. Více než stovku z nich Hamás propustil loni koncem listopadu při dosud jediném příměří v této válce, zatímco Izrael tehdy propustil 240 Palestinců ze svých věznic.

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy od loňského října zemřelo nejméně 44.786 Palestinců, většinou civilistů, a přinejmenším dalších 106.188 bylo zraněno, uvedly v úterý úřady ovládané Hamásem. Rozsáhlé části Pásma Gazy byly v konfliktu srovnány se zemí a na 1,9 milionu z 2,3 milionu jeho obyvatel muselo opustit své domovy, což vyvolalo rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).

Největší ledovec světa se po téměř 40 letech rozpadl

Kdysi největší ledovec světa A23a definitivně zmizel z mapy. Po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku se rozpadl na menší kry a postupně roztál v teplejších vodách jižního Atlantiku. Jeho dlouhá pouť, která měřila tisíce kilometrů, tak dospěla ke svému definitivnímu konci.

Magyar oznámil, že ho maďarský prezident pověří sestavením vlády

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar dnes po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Magyarova dosud opoziční strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu, a ukončila tak šestnáctiletou vládu Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama