Ruský prezident Vladimir Putin schválil rozpočet na nadcházející tři roky, který významně zvýší výdaje na obranu. Ty budou v roce 2025 tvořit čtvrtinu celkových státních výdajů. Peněžní prostředky mají sloužit k financování „speciální vojenské operace“ na Ukrajině a vlastní obranyschopnosti v době eskalujícího napětí se Západem. Informují o tom Business Insider a CNN.
Rusko v nadcházejících třech letech podle webu Business Insider zvýší výdaje na obranu. Putin podepsal nový rozpočet poté, co jej v posledních dnech schválily obě komory ruského parlamentu. Podoba rozpočtu byla navržena už v září.
Ruský rozpočet na rok 2025 zahrnuje vojenské výdaje ve výši 13,5 bilionu rublů, což představuje 32,5 celkových státních výdajů. Rusko nevykládalo tolik finančních prostředků do obrany od rozpadu Sovětského svazu.
Putin makes it official: Russia is all in on defense spending https://t.co/5VISEUBPfM
— Business Insider (@BusinessInsider) December 3, 2024
Letos tvoří ruské výdaje na obranu 28,3 procenta rozpočtu. Jejich zvýšení nutně neznamená zlepšení vojenského potenciálu Ruska. Značná část rozpočtu půjde na platy vojáků a dávky veteránů a jejich rodin, sdělili analytici z Institutu pro studium války (ISW).
Ukrajina se brání ruské agresi už více než tisíc dnů a čelí nedostatku munice, zbraní i vojáků. Rusko sice disponuje drtivou početní i materiální převahou, válka se však negativně projevuje na jeho ekonomice sevřené západními sankcemi.
Inflace v zemi roste a zdražuje sortiment od základních potřeb a potravin po oděv. Ruský průmysl nemá dostatek pracovní síly – muži odešli bojovat na Ukrajinu nebo uprchli ze země. Rusko přišlo i o vzdělané a kvalifikované lidi.
Tyto následky byly nevyhnutelné
Moskva přešla na válečnou ekonomiku, což je dlouhodobě neudržitelný model. Šéfka banky Elvira Nabiullina letos Státní dumě sdělila, že ruská ekonomika téměř vyčerpala všechny zdroje a nedostatek zaměstnanců pociťuje 73 procent podniků.
Rusku navíc nevyhnutelně hrozí demografická katastrofa. Nedostatek mužů nakonec pocítí i obranný průmysl, což může v budoucnu podle analytiků ohrozit schopnost Ruska zbrojit. I proto se Kreml zdráhá přistoupit k nepopulární mobilizaci.
Při té poslední uprchly ze země statisíce mužů, připomíná televize CNN. Rusko proto požádalo o pomoc svého spojence Kim Čong-una. Kromě severokorejských vojáků doplňují ruskou armádu i muži ze zemí jako Indie, Nepál či Jemen.
Minulý týden ve středu zaskočil ekonomy prudký pokles rublu – k americkému dolaru klesl nejníže za 32 měsíců a dostal za na hranici 110 rublu za dolar. Podle analytiků to souvisí s novými sankcemi vůči ruskému finančnímu sektoru.
„Je nemožné, aby prošla ekonomika takovými událostmi bez následků,“ okomentoval dopady války a sankcí Andrei Kostin, generální ředitel druhé největší ruské banky podle aktiv VTB. „Žijeme v naprosto neobvyklé situaci,“ dodal s odkazem na obrovské množství sankcí.
