VOLBY USA 2024Připomeňte si klíčové momenty letošní prezidentské kampaně v USA

Připomeňte si klíčové momenty letošní prezidentské kampaně v USA

Letošní prezidentská kampaň ve Spojených státech se stala jednou z nejdramatičtějších a nejkontroverznějších v novodobé historii. Tento politický souboj byl plný zvratů – od odstoupení stávajícího prezidenta přes soudní verdikty až po pokusy o atentát na jednoho z kandidátů. Americká demokracie se ocitla na křižovatce a výsledek voleb může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost země i světa. Tento přehled deníku Guardian, podrobně popisuje nejdůležitější události těchto voleb.

Boj o republikánskou nominaci

Na začátku kampaně se zdálo, že bývalý prezident Donald Trump bude muset o republikánskou nominaci tvrdě bojovat. Floridský guvernér Ron DeSantis, podporovaný mediálním magnátem Rupertem Murdochem, byl považován za nejslibnějšího soupeře, který by mohl Trumpa ohrozit. DeSantisova kampaň však postupně ztrácela na síle, až nakonec odstoupil a podpořil Trumpa. Do popředí se pak dostala bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley, která se stala symbolem „protitrumpovských“ voličů v Republikánské straně. Nicméně i ona nakonec svou kampaň ukončila, čímž otevřela cestu ke třetí Trumpově nominaci.

Odstoupení prezidenta Bidena z kandidatury

Prezident Joe Biden, nejstarší úřadující prezident v americké historii, čelil během kampaně rostoucím pochybnostem o své psychické a fyzické kondici. Přestože prošel demokratickými primárkami bez vážného vyzyvatele, jeho veřejné vystupování vyvolalo obavy o jeho schopnost čelit Trumpovi ve všeobecných volbách. Významné osobnosti Demokratické strany, jako například herec George Clooney a bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, ho veřejně vyzvaly, aby uvolnil místo mladšímu kandidátovi. Nakonec Biden v červenci oznámil, že kandidovat nebude, čímž otevřel cestu své viceprezidentské spolukandidátce Kamale Harris.

Historická nominace Kamaly Harris

Po Bidenově odstoupení se demokratickou kandidátkou stala viceprezidentka Kamala Harris, která se zapsala do historie jako první Afroameričanka a první žena asijského původu v čele velké politické strany. Harris si rychle získala podporu demokratických voličů a dárců a její kampaň se zaměřila na témata, jako jsou reprodukční práva, ekonomická pomoc střední třídě a ochrana demokracie. Tím se Harris stala vážnou Trumpovou soupeřkou a předznamenala těsný souboj až do samého konce kampaně.

Trumpovy právní problémy a rozhodnutí Nejvyššího soudu

Trumpovu kampaň poznamenala řada právních problémů. V květnu se stal prvním bývalým prezidentem, který byl shledán vinným z trestného činu – falšování obchodních záznamů v kauze „peněz za mlčení“ pro pornoherečku Stormy Daniels. Kromě toho čelil obvinění z pokusu o manipulaci s výsledky voleb v Georgii a dalším právním problémům. Zlom nastal 1. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že Trump je částečně chráněn před trestním stíháním za činy, které učinil jako prezident. Toto rozhodnutí prakticky znemožnilo, aby se některé soudní procesy uskutečnily před volbami, což Trumpovi poskytlo větší manévrovací prostor.

Pokusy o atentát a ikonické momenty kampaně

Během kampaně čelil Trump také dvěma pokusům o atentát, z nichž první se odehrál v červenci na mítinku v Pensylvánii. Přestože byl Trump lehce zraněn, zůstal na pódiu a povzbuzoval své příznivce k „boji“, což se stalo ikonickým momentem jeho kampaně. Druhý pokus o atentát se odehrál v září v jeho golfovém klubu na Floridě. Tyto incidenty Trumpa pro jeho voliče ještě více upevnily jako symbol „bojovníka“ a dodaly jeho kampani další rozměr.

Významná podpora celebrit

Kampaň v roce 2024 se vyznačovala také podporou celebrit. Zatímco Trumpa podpořil podnikatel Elon Musk, který se veřejně postavil na jeho stranu a dokonce vystoupil na mítincích, Harris přilákala řadu příznivců z řad umělců a sportovců. Zpěvačka Taylor Swift veřejně podpořila Harris a vyzvala své fanoušky, aby se zaregistrovali k volbám. K Harris se připojily i další celebrity, například Beyoncé, LeBron James a Robert De Niro, díky čemuž se podpora celebrit stala důležitým prvkem kampaně.

Ostré finále a napětí ve společnosti

V posledních dnech kampaně se obě strany snažily mobilizovat své voliče a atmosféra ve Spojených státech byla plná napětí. Harris zakončila svou kampaň obřím mítinkem ve Washingtonu, kde varovala před „diktátorem“, zatímco Trump pokračoval v útocích na přistěhovalce a na mítink přijel v popelářském voze a snažil se demokraty zesměšnit. Předvolební průzkumy ukazovaly mimořádně těsný souboj a obavy z možných násilností nebo pokusů o zpochybnění výsledků přispěly k napětí ve společnosti, píše deník Guardian.

Prezidentská kampaň v roce 2024 tak přinesla mnoho dramatických a často šokujících momentů. Výsledek těchto voleb bude mít zásadní dopad nejen na Spojené státy, ale také na mezinárodní politiku a světovou demokracii.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama