Reklama
3.5 C
Czech
Úterý 17. března 2026
Protext ČTKŽivě o rychlotratích a železničním uzlu Praha: Souhrn slovem a obrazem

Živě o rychlotratích a železničním uzlu Praha: Souhrn slovem a obrazem

Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. V diskusích o podobě plánovaných železničních tunelů pod Prahou nazývaných Nové spojení II nebo metro S, což bylo druhé hlavní téma debaty, zatím vítězí nejúspornější varianta.

Zaznělo na pátečním kulatém stolu Svazu podnikatelů ve stavebnictví, jehož se zúčastnili ministr dopravy Martin Kupka (ODS), prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví a další hosté. Moderovala Zuzana Hodková. Celý pořad je vidění ZDE.

O výstavbě vysokorychlostních tratí se v Česku hovoří už od 90. let, přípravy však začaly až v posledních letech, připomněl ministr Kupka. Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. „Celkově by výstavba základní VRT infrastruktury v Česku měla vyjít na 800 miliard korun,“ vypočetl šéf rezortu dopravy. Dodal, že Česko si tuto investici musí dovolit, protože pokud se peníze na vysokorychlostní tratě nenajdou, zůstane domácí ekonomika pozadu za těmi, které už tuto infrastrukturu mají.

Zmíněným nákladům by měla ulehčit spolupráce s privátním sektorem (PPP projekty). „Začneme spojením mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla. Kouzlo spočívá v tom, že do dofinancování těchto záměrů zapojíme soukromý kapitál,“ zdůraznil Kupka. Za vzor označil Polsko. „Tam významně investovali do dálniční sítě, a HDP meziročně vzrostlo o 24 procent. V Česku to bylo pouze 14 procent,“ porovnal ministr oba sousední státy.

Petr Hlaváček, architekt a náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje, označil případné průtahy v budování VRT za význačný limit pro rozvoj země. „Trendem je budování měst krátkých vzdáleností, a my bychom takto mohli vybudovat celou republiku krátkých vzdáleností. To je fascinující představa.“

Prezident SPS Jiří Nouza by se u VRT nebránil ani případnému zadlužení. „V okamžiku, kdybyste si na tuto investici půjčili korunu, tak se do HDP vrátí skoro 70 haléřů, čili zadlužení je 30 haléřů. Polsko dokládá, že se to vyplatí,“ podotkl.

Pokud půjde všechno dobře, výstavba pražské části vysokorychlostní infrastruktury začne nejspíš v roce 2030, uvedl dále ministr. V Praze bude Správa železnic (SŽ) stavět budovu pro centrální dispečerské pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v Čechách za 39,9 milionu korun. Nová budova vznikne v blízkosti stávajícího centrálního dispečinku na pražské Balabence. Zahájení stavebních prací správa plánuje na rok 2027.

SŽ také sbírá podněty pro výstavbu VRT od veřejnosti prostřednictvím takzvaných pocitových map. Téměř 700 obyvatelů Prahy podalo více než 2000 podnětů k přípravě projektu VRT v Praze. „Praha potřebuje vysokorychlostní tratě jako součást systému veřejné dopravy, které jsou zároveň nástrojem udržitelné a spolehlivé dopravy,“ řekl za SŽ Martin Švehlík, náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí, a ocenil, že dosavadní reakce veřejnosti na předkládané podněty je vesměs pozitivní.

V Praze, dodává ČTK, by VRT měla vést územím Prahy 10, Prahy 15, Dolních Měcholup, Prahy-Dubče, Dolních Počernic, Kyjí a Prahy 9. V současnosti se debatuje také o možné výstavbě na území Prahy 2 a napojení VRT na současnou železniční síť a na městskou hromadnou dopravu.

Sestřih diskuse k VRT si můžete prohlédnout a poslechnout ZDE.

V diskusích o podobě plánovaných železničních tunelů pod Prahou nazývaných Nové spojení II nebo metro S zatím vítězí nejúspornější varianta, která zahrnuje nejmenší délku a hloubku ražeb. Ve stejném pořadu pořádaném Svazem podnikatelů ve stavebnictví to sdělil ministr dopravy Martin Kupka. „Je to varianta, která je také nejefektivnější z hlediska celé řady důležitých faktorů, jako jsou například délky přestupních vazeb. Záleží na tom, jestli přestupní cesta trvá tři minuty, nebo šest minut. Je to důležité pro cestující, jakou trasu si vyberou. Zmíněná N2 zajistí také nejlepší propojení mezi rychlíky, expresy a regionálními vlaky, a perspektivně spojení z centra Prahy na letiště Václava Havla a do Kladna,“ vysvětlil ministr. Variantě 2 vyjádřil podporu rovněž ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. „Stavíme i metro D, které dneska končí na Pankráci a výhledově má pokračovat přes Náměstí Míru na Hlavní nádraží, které tato trasa doplní,“ nastínil Boháč.

Finálně bude podle Kupky o výsledné variantě rozhodnuto v září, samotná výstavba prvního úseku by mohla začít – jak už bylo řečeno v prvním bloku kulatého stolu – po roce 2030.

Plánovaná nová tunelová spojení mají propojit východ metropole přes hlavní nádraží se Smíchovem a Vršovicemi. Cílem je zvýšit kapacitu železniční sítě v hlavním městě pro příměstské vlaky.

Správa železnic (SŽ) si nechala k možným variantám tunelů pod Prahou zpracovat studii projekční společností Mott MacDonald, která identifikovala tři možné varianty. Ve všech mají vzniknout dvě nové trati určené pro regionální vlaky, a to mezi Smíchovem a Karlínem a Negrelliho viaduktem a Vršovicemi. Zatímco varianta označovaná jako N1 počítá s asi 17,5 kilometry tunelů, možnost N2 zahrnuje zhruba 10,6 kilometru ražeb a N3 zhruba 16,5 kilometru. První varianta je nejrozsáhlejší a vzniklo by na ní šest podzemních zastávek, na druhé pouze tři a na třetí pět včetně centrální podzemní stanice Opera umístěné pod Státní operou.

Předpokládá se, že právě Hlavní nádraží bude sloužit jako centrální dopravní terminál. S tím souvisí plánovaná výstavba a zastřešení kolejiště, kterou plánuje společnost CR-City, ve které jsou zastoupeny mimo jiné České dráhy a Penta. K té město zahájilo proces pořizování změny územního plánu a k úpravám by měla vzniknout urbanistická studie. „Náš úkol je vytvořit dobré podmínky pro dopravní a pochopitelně urbanistický rozvoj,“ podtrhl Kupka.

Nejzajímavější momenty z druhé části vysílání o záměrech v Praze jsou k vidění ZDE.

Nové spojení II představuje spíše dlouhodobý plán, podle ministra nebude pravděpodobně hotovo před rokem 2050. První část mezi Negrelliho viaduktem a Hlavním nádražím by se mohla začít stavět po roce 2030, po dokončení modernizované trati do Kladna s odbočkou na letiště. Pokud jde o náklady, Kupka je odhaduje v řádu stamilionů korun. „Zásadní je co nejdříve zahájit přípravu, protože podle prognóz bude dále růst počet lidí dojíždějících ze Středočeského kraje do metropole za prací,“ řekl.

Přímý přenos vysílala ČTK Connect na YouTube, ceskenoviny.cz, FB ČTK Connect, iDNES.cz, HN.cz, e15.cz, aktualne.cz a reflex.cz.

Reklama

Doporučujeme

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Biatlon v Otepää poznamenal chaos na střelnici

Světový pohár v biatlonu v estonském Otepää nabídl víc zmatků než radosti. Francouzští favorité přišli ve štafetě smíšených dvojic o výsledek po hrubé chybě Émiliena Jacquelina a česká reprezentantka Tereza Voborníková se v jiném závodě dostala do kuriózní situace, kdy se na střelnici přela se soupeřkou o vlastní stav. Oba momenty znovu otevřely debatu o tom, jak velký chaos letos na střelnici panoval.

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Goldman Sachs: Válka s Íránem nezpůsobí krizi jako covid nebo konflikt na Ukrajině

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.

Americké letouny zasáhly vojenské cíle na jihovýchodě Íránu

Americké bojové letouny údajně zasáhly vojenské objekty na hoře nedaleko zóny volného obchodu v Čáhbaháru na jihovýchodě Íránu, uvádí televize Al-Džazíra s odvoláním na perský servis stanice Voice of America. V Čáhbaháru je důležitý námořní přístav.

Hútíové hrozí zablokováním průlivu Bab al-Mandab

Situace na Blízkém východě dál eskaluje. Jemenští Hútíové pohrozili zablokováním průlivu Bab al-Mandab (Brána nářků), klíčové vodní cesty mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Pokud by tak učinili, narušili by dopravu mezi Evropou a Asií přes Suezský průplav. To by ovlivnilo mezinárodní obchod i dodávky ropy a zemního plynu.

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, na jihu Ruska hoří zásobník ropy

Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska vznikl požár po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady. Na Kyjev dnes ráno útočily ruské drony, v Charkově je po ruském útoku jeden zraněný.

Trump žádá státy o pomoc při ochraně Hormuzského průlivu

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem dál otřásá Blízkým východem i světovou ekonomikou. Írán prakticky zablokoval Hormuzský průliv, kudy běžně proudí pětina světové ropy. Americký prezident Donald Trump proto vyzval další státy, aby poslaly válečné lodě a pomohly obnovit bezpečný průjezd tankerů.

Saharský prach míří do Evropy a může přinést krvavý déšť

Velký oblak prachu ze Sahary postupuje nad západní Evropu. Meteorologové očekávají zakalené nebe, zhoršenou kvalitu ovzduší i takzvaný krvavý déšť. Fenomén známý jako La Calima pravidelně připomíná, jak úzce je evropské počasí propojené s africkými pouštěmi.

Oscary 2026 ovládl film One Battle After Another

Letošní 98. ročník udílení prestižních Oscarů nabídl večer plný výrazných filmových momentů. Největší pozornost na sebe strhl snímek One Battle After Another, který proměnil několik nominací ve vítězství. Dařilo se ale také filmům Sinners, Frankenstein a animovanému hitu KPop Demon Hunters. Večer přinesl i několik historických prvenství.

USA a Čína jednaly o obchodní dohodě a připravují Trumpovu návštěvu Pekingu

V Paříži dnes po šesti hodinách skončil první den americko-čínských jednání o obchodní dohodě. Podle mluvčího amerického ministerstva financí budou rozhovory pokračovat v pondělí ráno, informovala agentura Reuters. Mluvčí ale neuvedl žádné podrobnosti týkající se dnešní schůzky a členové čínské delegaci opustili místo jednání, aniž promluvili s médii. Americký ministr financí Scott Bessent a čínský vicepremiér Che Li-feng vedli jednání v sídle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Čína není členem této organizace sdružující 38 bohatých států a považuje se za rozvojovou zemi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama